Musician

Ferda

Milan Peroutka



Birth: 19.01.1964, Czech Republic



Ferda

Buď správcem tohoto profilu


Do Olympiku přišel v roce 1986, jako náhrada za Petra Hejduka a od té doby je aktivním členem kapely.







Kdy jsi vůbec poprvé slyšel o Olympiku?
Myslím, že to bylo někdy začátkem 70. let, kdy Olympic hrál v televizi písničku Dynamit. Naživo jsem Olympic viděl v roce 1982 v Lucerně a pamatuju si, že Béda Berka tehdy dělal neuvěřitelnou show.
Jakým způsobem jsi do Olympiku přišel?
V roce 1985 dělal Olympic konkurs. Domluvili jsme se, že si zahrajeme. Zahráli jsme si a kluci mi řekli, ať zavolám za čtrnáct dní, že ještě nemají vyzkoušené všechny zájemce. Po dvou týdnech jsem zatelefonoval, zahráli jsme si ještě jednou a plácli jsme si.
V jakých skupinách jsi působil před nástupem do Olympiku?
S kluky v Radotíně jsme měli Kvintet MF, pak přišli S.L.S. (Společnost Leška Semelky) a OK Band. Jinak v 90. letech jsem hrál také s Janem Kalouskem, Jankem Ledeckým, Marcelou Březinovou a od roku 1995 hraju v ASPM Jana Spáleného.
Na co z doby své činnosti v kapele nejčastěji vzpomínáš? A co považuješ za největší úspěch - ať už přímo tvůj, nebo celého souboru?
Určitě na úplný začátek, byl to pro mě velký zlom. Najednou jsem hrál s kapelou, která natáčela televize, desky, jezdila dvacet koncertů za měsíc. Prostě velkej nářez pro mladý ucho... Za veliký úspěch považuji každou novou započatou sezónu, každou novou desku a určitě naše úspěšné turné po Americe.
Existuje naopak něco týkající se Olympiku, co by jsi ze své paměti nejraději vymazal?
Asi moje marodění s rukou před dvěma roky. Promarodil jsem skoro dva měsíce se zánětem šlach, a když už jsem byl chvilku zdráv, vymysleli jsme si, že v rámci křtu desky Karavana pojedeme Prahou na velbloudech. Já si samozřejmě vybral takového, který se splašil, a opět jsem marodil se zlomenou rukou... To už bych nechtěl, aby se někdy opakovalo - i když to byla taková reklama, kterou by si hned tak někdo nevymyslel.
Tvoje nejoblíbenější píseň a deska Olympiku (obecně - nejen z doby tvého působení v kapele).
Je to různé, ale vždycky jsou to písničky z té poslední desky. Ovšem líbí se mi i starší věci včetně těch úplně nejstarších, třeba Želva nebo Bon Soir mademoiselle Paris. Tam totiž nehraju, haha...
Dá se maximálně třemi větami vyjádřit, co ti Olympic dal a naopak vzal?
Olympic mi učitě dal hodně hudebních, ale i životních zkušeností. A vzal? Šestnáct let života - ale ničeho nelituji.
2014-02-08, martin