Musician

Jiří Valenta



Birth: 04.05.1959, Czech Republic



Jiří Valenta

Buď správcem tohoto profilu


Do Olympiku přišel v roce 1986, kdy se Petr Janda rozhodl rozšířit kapelu ještě o jednoho člena na kytarovém postu. To se však nestalo a překvapivě Jirka Valenta nastoupil jako druhý klávesák. O rok pozdějí umírá Mirek Berka a Jirka tak zůstává na jeho postu až dodnes.

Kdy jsi vůbec poprvé slyšel o Olympiku?
Když jsem se začal zajímat o bigbít, tj. asi v roce 1973.
Jakým způsobem jsi do Olympiku přišel?
Viděli mě hrát v kapele Karamel. Tenkrát jsme hráli jako předkapela Olympiku v pražském Paláci kultury. Pozvali mě na konkurs, líbil jsem se jim, a tak jsme si plácli. Bylo to na přelomu let 1985 a 1986.
V jakých skupinách jste působil před nástupem do Olympiku?
Capitol, Kentaur, Karamel a krátce Framus 5.
Na co z doby své činnosti v kapele nejčastěji vzpomínáš? A co považuješ za největší úspěch - ať už přímo tvůj, nebo celého souboru?
Vzpomínám na skvělé koncerty a bezva večery po hotelích. Tolik srandy, jako jsme zažili my, jen tak nikdo nezažije. Za největší úspěch považuju to, že v této sestavě spolu hrajeme už patnáct let. Stále nám to klape a jsme bezva kámoši.
Existuje naopak něco týkající se Olympiku, co by jsi ze své paměti nejraději vymazal?
Možná jen některé méně povedené koncerty - ale při tak obrovském počtu odehraných vystoupení, z nichž 99 procent bylo OK, vlastně skoro nic...
Tvoje nejoblíbenější píseň a deska Olympiku (obecně - nejen z doby tvého působení v kapele).
Taky jsem se narodil bos a Prázdniny na Zemi.
Dá se maximálně třemi větami vyjádřit, co ti Olympic dal a naopak vzal?
Dal mi obrovskou muzikantskou zkušenost, poznal jsem s ním kus světa a s kluky zažil nádherné chvíle. Vzal mi kus života a některé mladické ideály, ale rozhodně mi toho mnohem víc dal, než vzal.
Jak vzpomínáš na kapely, ve kterých jsi hrál před Olympikem?
První byl Capitol, který se pak přejmenoval na Kentaur a ještě později na Karamel. Už s Capitolem jsme byli poměrně dobře vybavení - třeba já už měl hammondky - a hráli docela dobrej bigbít na zábavy. Karamel vznikl tak, že do Kentauru přišel zpěvák Petr Čejka ze skupiny Centrum, a ten začal razit spíš koncertní cestu. Občas jsme se objevili i v televizi - v téhle souvislosti mě napadá taková perlička: s písní Přízrak 7. B jsme v Hitšarádě předstihli Olympic! Karamel tenkrát vyhrál a Olympic byl asi třetí. Janda sice tvrdí, že to není pravda, ale já to mám schované... (smích) S Karamelem jsme svého času byli hodně populární. Hráli jsme na podobných štacích jako Benefit, Orient nebo Markýz John, což byly na těch zábavách velmi oblíbené kapely, ale na nás jeden čas chodilo lidí ještě víc. A to jsme na rozdíl od nich hráli vlastní věci...
Jak vypadal konkurs do Olympiku?
No, byl to takový pseudokonkurs, ani nevím, kolik tam bylo klávesáků... Když tenkrát Karamel hrál s Olympikem, přišel za mnou nejdřív Berka, následně Broum a ten zájem už mi byl podezřelý. Pak mi zavolal manažer Zapletal, jestli bych neměl chuť hrát s Olympikem, a když jsem řekl, že jo, pozval mě na konkurs. Zahráli jsme si, líbil jsem se... a pak mě zatelefonovali a byl jsem v Olympiku.
Měl jsi tenkrát trému?
Strašnou! Všechno se mi klepalo... To víš, Olympic, to bylo o deset pater výš než Karamel. Na Propast mě vezl Milan Broum, a protože on je strašně příjemný kluk, docela mi to ulehčil.
2014-02-08, martin