IVAN HLAS vydává nové album Krásnej dar, malé ohlédnutí mnohým způsobem
13.10.2016:
IVAN HLAS se svým triem vydává dva roky po albu Vítr ve vlasech studiovou novinku pojmenovanou po jedné ze svých písní Krásnej dar. Pokřtí ji spolu s knihou svých textů Miláčku, vrať se 19. října v pražské Malostranské Besedě.
Nové album Krásnej dar je „malým ohlédnutím mnohým způsobem“. Ivan Hlas se po pečlivém uvážení vrátil ke svým písním, které zapadly. Mnoho ze skladeb, které napsal v 90. letech, totiž zastínily ty mediálně viditelnější a mnohé drahokamy zůstaly neprávem opomenuty. Konečně nadešla vhodná chvíle se k nim vrátit a tak spolu se svými souputníky Norbim Kovácsem a Olinem Nejezchlebou vybral písně, kterých si cení, polaskal je a dal jim nový kabátek. Povzbuzením mu byla i poptávka posluchačů a fakt, že se mu díky tomuto návratu vrátil i pocit, proč jednotlivé písně napsal. K nejznámějším asi patří díky stejnojmennému filmu Petra Nikolaeva Báječná léta pod psa. Píseň Třeba jo osloví hlavně děti, Až přelezem plot zase jejich tatínky a dědečky… Všichni posluchači se mohou díky citlivým básnickým textům ponořit do laskavých vzpomínek blízkých i vzdálených.
Ivan Hlas se proslavil především písněmi k filmu Šakalí léta, za něž v roce 1993 obdržel Českého lva za nejlepší hudbu. Je držitelem dvou cen Akademie populární hudby a autorem řady hitů, z nichž mnohé doslova zlidověly, jako například Malagelo, Karlín, Aranka umí hula hop, Miláčku, vrať se.
Vyrůstal v pražské čtvrti Hanspaulka, líhni proslulých dejvických kapel. Vyučil se knihkupcem a tuto práci nějakou dobu skutečně dělal. Poté vystřídal mnoho dalších zaměstnání, pracoval jako topič, dělník, pošťák, zelinář, kulisák a další. V roce 1968 založil školní skupinu The Mice a v roce 1971 společně s Janem Velebou Žízeň. Později založil a vedl skupiny Navi Papaya, Ivan Hlas a Nahlas. Hrál i s kapelou Yo Yo Band nebo Ondřejem Hejmou. Pravidelně vystupuje se svým triem. Poslední album vydal před dvěma lety pod názvem Vítr ve vlasech. Bylo vřele přijato posluchači i odborníky. Ivan Hlas napsal půvabnou autobiografickou knihu Za barveným sklem. Čerstvě mu vychází sbírka textů Miláčku, vrať se s ilustracemi Boba Hochmana a doslovem Václava Kopty.
Nové album Krásnej dar je „malým ohlédnutím mnohým způsobem“. Ivan Hlas se po pečlivém uvážení vrátil ke svým písním, které zapadly. Mnoho ze skladeb, které napsal v 90. letech, totiž zastínily ty mediálně viditelnější a mnohé drahokamy zůstaly neprávem opomenuty. Konečně nadešla vhodná chvíle se k nim vrátit a tak spolu se svými souputníky Norbim Kovácsem a Olinem Nejezchlebou vybral písně, kterých si cení, polaskal je a dal jim nový kabátek. Povzbuzením mu byla i poptávka posluchačů a fakt, že se mu díky tomuto návratu vrátil i pocit, proč jednotlivé písně napsal. K nejznámějším asi patří díky stejnojmennému filmu Petra Nikolaeva Báječná léta pod psa. Píseň Třeba jo osloví hlavně děti, Až přelezem plot zase jejich tatínky a dědečky… Všichni posluchači se mohou díky citlivým básnickým textům ponořit do laskavých vzpomínek blízkých i vzdálených.
Ivan Hlas se proslavil především písněmi k filmu Šakalí léta, za něž v roce 1993 obdržel Českého lva za nejlepší hudbu. Je držitelem dvou cen Akademie populární hudby a autorem řady hitů, z nichž mnohé doslova zlidověly, jako například Malagelo, Karlín, Aranka umí hula hop, Miláčku, vrať se.
Vyrůstal v pražské čtvrti Hanspaulka, líhni proslulých dejvických kapel. Vyučil se knihkupcem a tuto práci nějakou dobu skutečně dělal. Poté vystřídal mnoho dalších zaměstnání, pracoval jako topič, dělník, pošťák, zelinář, kulisák a další. V roce 1968 založil školní skupinu The Mice a v roce 1971 společně s Janem Velebou Žízeň. Později založil a vedl skupiny Navi Papaya, Ivan Hlas a Nahlas. Hrál i s kapelou Yo Yo Band nebo Ondřejem Hejmou. Pravidelně vystupuje se svým triem. Poslední album vydal před dvěma lety pod názvem Vítr ve vlasech. Bylo vřele přijato posluchači i odborníky. Ivan Hlas napsal půvabnou autobiografickou knihu Za barveným sklem. Čerstvě mu vychází sbírka textů Miláčku, vrať se s ilustracemi Boba Hochmana a doslovem Václava Kopty.