Rozhovor s GIUDI - Jako první vnímám svojí náladu, podle toho hledám akordy a melodii

Dnes Vám přinášíme krátký rozhovor s nadějnou Giudi.

Pocházíte z Rokycan. Kde žijete nyní?

Ano, pocházím z Rokycan, studovala jsem v Plzni, kde mám spoustu přátel, ale už 7 let žiji v Praze.

Vedli Vás k hudbě již Vaši rodiče, nebo co Vás ovlivnilo nastoupit hudební kariéru?

Hudba mě obklopovala od malička. Můj táta hrával doma na kytaru a na harmoniku. Vždy, když byla nějaká rodinná sešlost, tak jsme spolu všichni hráli a zpívali. A když se nás s bratrem maminka ptala, na jaké chceme kroužky, můj brácha si vybral aktivity sportovního zaměření a já tanec a hudbu. Od deseti let jsem chodila na hudební nauku a na klasickou kytaru, která mě moc nebavila a vždy jsem přemlouvala mojí učitelku, aby jsme hrály písničky a zpívaly.

Kdy jste někde poprvé veřejně vystupovala? Vzpomenete si ještě, jak jste to vnímala?

Existují záznamy na VHS kazetách, kde je vidět, že na všech rodinných oslavách jsem vymýšlela programy s detailním scénářem a nutila jsem všechny zúčastněné děti zpívat, tančit a hrát divadlo. :) Já jsem byla většinou moderátorka a na závěr jsem si vždycky zazpívala jednu písničku nebo zarecitovala básničku. Ovšem první trému si pamatuji naprosto přesně, bylo mi 10 a bylo to na letním táboře ochránců přírody, když jsem zpívala Holubí dům na mikrofon ze švihadla. :)

Odkud se vzalo Vaše umělecké jméno GUIDI?

Začali mi tak říkat před deseti lety moji italští přátelé, kteří si nemohli zapamatovat a ani vyslovit jméno Jitka. Giudi je zkratka jména Giuditta, což je italsky Jitka.

Prozraďte nám něco o Vašem působení v kapele ISUA. Popište prosím začátky této kapely.

ISUA je moje srdcová záležitost. Kapela vznikla v roce 2013, kdy se spojila dvě začínající hudební uskupení. Na začátku jsem byla mladá naivní holka, která ráda zpívá a to bylo vše. Netušila jsem, co všechno to obnáší, ale hudba mě naprosto semlela a čtyři roky působení v kapele mě naučili mnohem víc. Primárně být týmový hráč, umět dělat kompromisy, dále vnímat hudbu od A do Z, to znamená být nejen její hudební částí, ale starat se také o všechny technické a organizační věci, které k tomu neodmyslitelně patří. Kapela ušla kus cesty, a ačkoliv jsme neměli štěstí na všechny členy a naše sestava byla nestabilní, což nás svým způsobem velmi brzdilo v tvorbě a sehrávání se, tak věřím, že pevné jádro se jen tak nevzdá toho adrenalinu a všech zážitků, které jsme spolu prožili.

Jaké to bylo, zúčastnit se talentové show X-Factor?

Obrovská zkušenost a zkouška, jaký nápor člověk psychicky vydrží. Viděla jsem okolo mě hroutit se spousty lidí. Není to pro každého. Člověk musí být velmi odolný, dívat se na to s nadhledem a mít to v hlavě srovnané. S tímhle jsem do toho šla já a můžu říct, že jsem si to maximálně užila. Odnesla jsem si spoustu zkušeností a nových přátelství. Pokud si někdo myslí, že talentové show jsou cesta ke snadné slávě, tak na to ať zapomene. Reality show a talentové soutěže můžou být součástí vašeho profesního životopisu. Pokud si z nich vezmete jen to dobré, tak vás naučí být před kamerou sám sebou, nebát se létat, ale zároveň stát nohama pevně na zemi.

Máte přítele? Jestli ano, tak se staví k Vašim úspěchům?

Ano. Mám dlouholetého partnera, který mě vždy podporoval a věřil mi ve všem, co jsem v životě dělala. I když pamatuji ty punkové začátky s kapelou, kdy jsem si musela nějakou dobu obhajovat cestování, přespávání ve stanech nebo pozdní návraty domů. Byla to ale otázka času, než si uvědomil, že je to součást mého a tudíž i našeho společného života.

Máte nějaký svůj hudební vzor? Jaký?

Nikdy jsem neměla vyloženě modlu, ke které bych vzhlížela, ani idola, do kterého bych byla platonicky zamilovaná. Samozřejmě někdo je mi umělecky bližší a někdo vzdálenější. Těch interpretů a interpretek je opravdu spousty. Věčnou srdcovkou budou Lenny Kravitz a Steven Tyler. Naprosto ikonické jsou rozhodně Gwen Stefani a Juliet Simms. A poslední dobou jsou mi hudebně velmi blízké Lana Del Rey nebo Aurora.

Své skladby si skládáte a jejich texty píšete sama? Čím se necháte inspirovat?

Ano, skládám sama s kytarou. Jako první vnímám svojí náladu, podle toho hledám akordy a melodii. Už v prvních pocitech vznikající melodie si představuji nějaký příběh nebo mám na srdci nějaké téma, pro které hledám ty správná slova. Na EP ‘Reborn to be’ byl ten proces skládání ještě o něco složitější, zasahoval do něj i můj producent Sin.teX, se kterým jsem spolupracovala na celém albu i na jeho vizuálu. Byla to velmi zajímavá spolupráce, kdy jsme si k sobě hledali cestu a on se mi snažil ve všech směrech vyhovět.

Kterou Vaší skladbu máte nejraději. Proč?

Nad tímhle jsem asi nikdy nepřemýšlela. Mám ráda všechny.

Jak jste se dala dohromady s Sin.tex? Jak důležitý pro Vás je?

Sin.teXe jsem poznala na Instagramu, kde mě zaujala jeho grafická díla. Začali jsme si psát o umění a zjistili jsme, že to všechno vnímáme dost podobně. Naše spolupráce je pro mě zásadní, protože mi ukázal novou cestu a nekonečné možnosti elektronické hudby.

Nedávno vyšlo Vaše první EP Reborn To Be. Jak byste jej charakterizoval? Proč je celé v angličtině, když všechny Vaše skladby se skupinou ISUA jsou v češtině.

Je to pro mě velmi interní záležitost. Ohlížím se zde za minulostí a zároveň se dívám dopředu. „Reborn to be Giudi“ pro mě znamená dát v životě už jen na vlastní pocity a intuici, protože ty mi ještě nikdy nezradily. Angličtina byla přirozenou volbou. Spoustu mých přátel nemluví česky a já jsem měla najednou potřebu vytvořit něco, co nebude omezeno jazykovou bariérou.

Co byste chtěla vzkázat návštěvníkům našeho portálu CSMUSIC?

Vašim čtenářům bych ráda vzkázala pěkné počtení a hodně pohody. :)

Autor: redakce CSMUSIC