Rozhovor s kapelou Škwor: Nové album je jiné než ty předešlé. Tvrdší, ale přitom s jasným tahem na bránu

Před několika dny kapela Škwor vydala své nové album Uzavřenej kruh. Kapele jsme proto položili následující otázky, které nám zodpověděl bubeník kapely Martin Pelc.

Právě jste vydali nové album Uzavřenej kruh. Jak dlouho jste na něm pracovali? Jak byste toto album svými slovy charakterizovali?

Na albu se začalo pracovat před více než rokem. Tentokrát se nám podařilo nahrát už v první fázi demáče s poměrně jasnou kostrou jednotlivých skladeb. Všechno bylo takové krásně kompaktní a některé písničky dokonce zůstaly od prvních nahrávek prakticky nepozměněné. V tu chvíli nám bylo jasné, že tohle album bude jiné než ty předešlé. Tvrdší, ale přitom s jasným tahem na bránu.

Proč kapelu zrovna v tomto okamžiku po tolika letech opouští Leo Holan? Jak se s tím kapela vyrovná?

Je to tak, jak jsme uvedli na našich oficiálních stránkách. Naše cesty se prostě rozdělili. Tyhle věci je potřeba brát tak, jak jsou. Nový kytarista Martin Volák, pro nás znamená nový styl hraní, nové myšlení a jsme přesvědčeni, že nás to rozhodně někam posune. Kam, to se teprve uvidí.

Nové album je již desáté v pořadí. Které z těch předcházejících máte nejoblíbenější a proč?

Takhle to nejde definovat. Každé album vznikalo v nějaké době a v nějakém rozpoložení. V tu chvíli pro nás bylo každé to nejlepší. Proto nejde ani dneska nějaké vyzdvihnout nebo zavrhnout. Faktem je, že z některých alb hrajeme dodnes třeba víc písniček na koncertech, ale to si vybrali fanoušci, ne my.

Jak vznikají Vaše písničky? Kde berete inspiraci?

Posloucháme nové trendy, co se kde u nás i ve světě v muzice děje. To nás potom automaticky buď inspiruje a nebo ne. Inspiraci si totiž nevynutíš, musí přijít sama. Co se textů týká, tak to je výhradně Petrova parketa a ten to má stejně. Píše o tom, co se kolem něho děje.

Na svých koncertech hrajete nejčastěji skladby „Mý slzy neuvidíš“ a „Sraž nás na kolena“. Proč si myslíte, že zrovna tyto skladby jsou nejúspěšnější?

Jsou to skladby z prvních alb, kdy nás začali lidi vnímat a navíc jsou to obě klipovky. Dneska už si dokážeme představit postavit koncertní set bez nich a dokonce jsme to i párkrát udělali, ale lidem to bylo líto.



Příští rok Vás čeká tour k Vaší nové desce. Proč na tour nevyrážíte hned po vydání desky, ale až v únoru 2018?

Ono to bylo takhle plánované už dlouho dopředu. Chtěli jsme si udělat po několikaletém nepřetržitém koncertování malou pauzu a navíc budou mít fanoušci čas si novou desku naposlouchat.

Podle čeho jste si vybrali místa, kde budete v rámci tour koncertovat?

Snažili jsme se pokrýt v rámci možností všechny kraje spravedlivě. Samozřejmě jsme museli brát ohled na technické parametry a spoustu jiných věcí. Je to z velké části úděl a dílo našeho managera Pepého, který má tohle všechno na hrbu a naši plnou důvěru.

Kde se vám dosud koncertovalo nejlépe a stále na to vzpomínáte?

Jediný koncert, který si dovolíme i po těch letech vyzdvihnout nad ostatní je Ozzfest v r. 2002. Ozzy měl tenkrát kolem sebe nejlepší sestavu na světě a bylo to pro nás jako nahlédnout do kuchyně bohů. Dodnes z toho máme při vzpomínce husí kůži.

20 let na hudební scéně se za rok chystáte oslavit megakoncertem v Praze. Máte už představu o tom, jak bude tako akce vypadat a na co se mohou návštěvníci těšit?

O2 arena je pro nás velký historický milník a samozřejmě to řešíme už hodně dlouho a nabírá to neustále na obrátkách. Na co se mohou návštěvníci těšit, to je opravdu těžká otázka, ale shrneme ji asi takto: Uděláme vše pro to, aby se tento koncert mohl zařadit do kategorie světové 1.ligy.

Máte nějaké interprety jako své hudební vzory?

Každý posloucháme trochu něco jiného, takže náš záběr je od Pala Habery až po Slipknot ☺

Jaký recept byste doporučili začínajícím kapelám, aby se jim podařilo to co Vám?

On žádný recept není. Kdyby byl, tak se s ním kšeftuje za těžký prachy. ☺

Jak se s Vaší hudební kariérou vypořádávají vaše rodiny?

I v těchto kruzích docházelo postupem času k nějakým změnám, ☺ ale v podstatě jsme teď všichni tak nějak stabilizovaní a všechnu svou energii věnujeme jen a jen hudbě.☺

Podělíte se s námi o nějakou vtipnou historku z vaší hudební kariéry?

To bychom hrozně rádi, ale ty fakt vtipný z dřívějška si nepamatujeme a ty ostatní za to nestojí. Každopádně pokud si někdo představuje muzikantský život tak, jak to bylo prezentováno dřív třeba americkejma kapelama, tzn. hromada nahých fanynek a ještě větší hromada koksu na stole, tak by byl neskutečně zklamanej.

Co byste chtěli vzkázat návštěvníkům portálu CSMUSIC?

Pokud se Vám naše muzika líbí, přijďte se na nás podívat na koncert. To je to jediné, o co fakt stojíme a co nám udělá radost.
Škwor.


Autor: Redakce CSMUSIC