Musíme dál pořádně mávat praporem
Rozhovor s Márdim, frontmanem pardubické Vypsané fiXy, která letos slaví dvacet pět let existence na tuzemské hudební scéně. Novým albem a velkým turné. V jejich případě ani nelze jinak.
***
Když se řekne pětadvacet let, co vás napadne jako první?
Uteklo to rychle.
Můžeme trochu zabilancovat? Vrcholy a pády těch pětadvaceti let?
Je to pořád taková vlnovka, která se zvedne, když máme dost. Blbý to bylo v roce 2001 po vydání první desky, kdy z kapely odešel basák a náš kytarista Mejla onemocněl a v podstatě s náma dva roky nejezdil. Jezdili jsme v sestavě já, bubeník Pítrs a na basu se střídalo asi pět lidí podle toho, kdo zrovna mohl. To bylo tvrdý. Ale naštěstí se objevil Mejn, Mejla se uzdravil a oslovila nás agentura Ameba. Najednou jsme byli v plné síle a dostali nás na všechny velký festivaly. Před nahráváním desky Fenomén v roce 2007 jsme už zase byli ve slušným rozkladu, protože jsme hráli opravdu hodně, jezdili jsme i na Slovensko a do Polska a měli jsme ponorku.
A co pomohlo tentokrát?
Naštěstí jsme si vše vyříkali během jedné cesty na koncert a dali jsme se dohromady s producentem Dušanem Neuwerthem, se kterým jsme nahráli naši nejúspěšnější desku Fenomén. To nás opravdu nakoplo. Vyprodali jsme Lucernu, dostali jsme se díky naší manažerce do velice úspěšnýho filmu Václav a Fenomén byl nominovanej na Anděla. Poslední větší krize byla ta, když to chtěl v roce 2014 zabalit Mejn. Odstěhoval se do jižních Čech s tím, že s hudbou úplně skončí. Tady to asi zachránil Ondřej Ježek, kterej s námi nahrával rozlučkovou desku Krásný smutný den. Byla to dobrá deska, Mejn si to srovnal v hlavě a za půl roku se vrátil. Jeli jsme vyprodanou šnůru k dvaceti letům a bylo to skvělý. Takže úplně na rozpad to nebylo nikdy a co nás nezabilo, to nás posílilo. Nejtěžší je smířit se s tím, že vlastně na nic nemáme stejnej názor (smích).
Třetího října vám vyšlo nové album nazvané Kvalita. Netradičně jste ho svěřili do rukou dvěma producentům. Čí to byl nápad?
Nápad vzešel z toho, že někdo z nás v šatně na koncertě prohlásil, že by bylo zajímavý, kdyby se Ondřej Ježek s Dušanem Neuwerthem spojili v jednoho producenta. Všichni se zasmáli, ale pak jsme se bavili dál a shodli se, že by to spolu vážně produkovat mohli. Tak jsme si s nimi dali sraz v hospodě a oni řekli ano. Do chvíle, než jsme začali nahrávat v Sonu, panovala jistá oboustranná nervozita, jak to bude probíhat a jak to dopadne. Pak se ale ukázalo, že si ti dva opravdu rozumí a dokážou velice dobře spolupracovat. Takže na začátku všeho byla vtipná hláška, která se proměnila v dobrej nápad.
Jak dlouho vznikaly písně na album? Nahrávali jste zase v Benasu na Seči a až poté šli s tímto materiálem do studia nebo tomu byl tentokrát jinak?
Materiál na novou desku vznikal dva roky. Doma jsem nahrál zhruba třicet nápadů. Pak jsme jeli s kapelou na soustředění do našeho oblíbeného studia Benas a tam jsme dohromady zpracovali polovinu. Dotáhnul jsem všechny texty, což je u mě na celém procesu to nejtěžší, a výslednej demosnímek jsme poslali producentům Dušanovi Neuwerthovi a Ondřejovi Ježkovi. Společně s nimi jsme vybrali finálních jedenáct písniček a vyrazili do studia Sono. Tam jsme to všechno nahráli znova a úplně nejlíp.
Kvalita je vaše deváté studiové album. Můžete prozradit, jakou desku z těch devíti máte nejraději a proč?
Samozřejmě nejradši mám teď tuhle, protože je čerstvá a právě se narodila. Časem tyhle poporodní stavy zmizí a Kvalita bude se všema předchozíma deskama na stejný úrovni. Je to jako s dětma. Každá obsahuje něco proč ji milovat a proč se trochu rozčílit. Čas všechno prověří a objeví se přednosti a asi i věci, které by šly změnit. Doufám, že těch důvodů ke změnám tam bude minimální množství.
Vaše aktuální turné Vypsaná fiXa 25 let tour jste zahájili v pardubickém klubu Žlutý pes. Koncert prý byl vyprodán během několika minut. Máte k tomuto místu nějakou zásadní vzpomínku?
Žlutý Pes je místo, kde to všechno začalo. Tady jsme se dali dohromady. Měli jsme zde úplně první koncert, jeden čas jsme zde i zkoušeli a stalo se tu toho opravdu dost. Něco si radši ani nepamatuju. Úplně nejšílenější fáze byla, když zde náš kytarista dělal barmana a vrcholem všeho bylo, když jsme zde na Silvestra uspořádali beach párty. Venku bylo mínus deset, v klubu pobíhala spousta lidí v plavkách a celej klub byl zavezenej pískem.
Letos poprvé budete hrát ve Foru Karlín. Je to další z met, kterou chce mít Vypsaná fiXa zapsanou ve své kariéře?
Koncert je už vyprodán a to je myslím na kapelu našeho typu opravdu krásnej výkon. Moc si toho vážíme. Další meta je Glastonbury, to už bych byl spokojenej úplně.
A otázka na závěr: Co dál?
Co dál? Musíme dál pořádně mávat praporem. Nic jinýho se nedá dělat.
