Navštívili jsme Signal festival 2021 v Praze

Tento festival se stal tradicí v podzimní Praze. Vhledem k tomu, že kvůli Covidu loňský Signal neproběhl, těšili jsme se stejně jako řada dalších příznivců tohoto netradičního festivalu světel o to více. V letošním roce na nás čekaly trasy ve 3 lokalitách, místo obvyklých 2. Nově byla přidána trasa v rámci výstaviště Holešovice a tradičně pak trasy v Karlíně a na Starém městě.

Jako první jsme navštívili videomapping na Kostel Sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí. Autorem videomappingu s názvem The Wind bylo německé studio Weltraumgrafik.



Další instalace se nacházeli v Kasárnách Karlín, které jsme však z důvodu nedostatku času nenavštívili. Vypravili jsme se rovnou do Hauch Gallery, kde se nacházela placená instalace italského studia Quiet Ensemble s názvem Unshaped.



Nedaleko, hned vedle centraly Kooperativy se pak nacházela další instalace odVrtiška & Žák s názvem Rozkvétání světla, kterou by však asi bylo nejlepší zhlednout z výšky, což se nám nepodařilo.



Následně jsme se rozhodli přesunout do Holešovic. Cestou jsme se podívali na ostrov Štvanice, kde se nacházelo dílo Jeff, které ztvárnila Milena Dopitová.



Poté nás již přivítalo výstaviště Holešovice, kde dle našeho názoru byly nejlepší instalace. Jako první nás uvítala instalace Impakt od Lukáše Dřevjaného.



O kousek dál v Průmyslovém paláci pak čekala placená instalace Superar od španělského studia Onionlab. Jednalo se o instalaci pro shlédnutí 3D brýlemi, která nás velmi uchvátila.



A hned vedle následovala další zajímavá instalace od studia 3dsenses názvem Mercedes-Benz Digital Light.



Po letech jsme opět navštívili planetárium, kde nám místo hvězd nabídli film Radikální kompromis od autorů Daniel Červenka, Marek Šilpoch, Pavel Karafiát, Martin Fuchs, Trauma & Errol Vitro. Tentokrát jsme ty hvězdy opravdu vidět nepotřebovali, protože tento film byl velmi zajímavou náhradou. Po shlédnutí filmu jsme si navíc mohli prohlédnout některé expozice planetária.



Na rozloučenou s Holešovicemi jsme si užili pohled na Živý les od Kateřiny Blahutové.



Poté následoval přesun na Staré město, kde jsme jako první shlédli projekci francouzského ekologického aktivisty Joanie Lemercier s názvem View from the Moon.



Na ekologii byly zaměřeny i další instalace ve Starém městě. Jako další následovala instalace The Room of Change na Staroměstském náměstí od italského studia Accurat.



Přesouváme se do Klementína kde procházíme přes zvukovou instalaci od Martina Marka na téma Změnu klimatu popíráš i ty. A přicházíme k další instalaci od Lucie Kramperové s názvem Reality Check.



Trochu únikem z celkem depresivních ekologických instalací byla projekce BirdScape, kterou vytvořila Klára Míčková.



Nejvíce se nám na této trase pak líbila instalace autorů Šimon Mašek a Josef Schmidt s názvem Permafrost.



Poslední instalaci SVETLO na Slovanském ostrově, kterou stvořil německý autor Boris Petrovsky jsme moc nepochopili, ale možná pochopil někdo jiný.



Vzhledem k tomu, že v rámci jednoho dne se nám nepodařilo shlédnout úplně vše, vypravili jsme se na festival i druhý den. Tentokrát ještě za světla, abychom si mohli shlédnout i instalace v rozšířené realitě. Naším cílem byl opět Karlín, kde se všechny nacházely.

Jako první jsme narazili na instalaci Horizon Forbidden West u Karlínského viaduktu od studia BRAINZ IMMERSIVE. K jejímu shlédnuté, stejně jako pro shlédnutí všech instalací rozšířené reality bylo nutné si na mobil nainstalovat festivalovou aplikace a u instalace pak vždy nascanovat příslušný QR kód. Pak se vám pohled na to co se na místě skutečně nacházelo rozšířil o další zajímavosti.



Dále pak následovala projekce FIGURA VARIUS na budovu Kooperativy od autorů Jan Hladil & Michal Šupák.



Kousek za budouvou Kooperativy jsme nalezli další instalaci XY#1 od studia AOKU. Obdobně vypadala i instalace XY#2, která se nacházela na Corso Court.



Přímo na Karlínském náměstí pak bylo možno vidět instalaci The Visitors od studia Longiy.



Na Lyčkovo náměstí byla ještě instalace od Jana Kalába s názvem Mechanická galaxie, kterou jsme však nestihli, protože jsme spěchali do Divadla Archa na představení Vektroskop, které si dovolujeme označit jako jeden z highlightů celého festivalu.