Rozhovor s Michalem Horákem: Vyplatí se prosadit se s něčím, co jde přímo z vás a stojíte si za tím, než s něčím, co jste přizpůsobili trendu

Michal Horák nedávno vydal svůj vlastní zpěvník a navíc se mu dvakrát podařilo vyprodat filharmonii v Hradci Králové. Při této přiležitosti jsme mu položili následující otázky:

Co Vás vedlo k rozhodnutí vytvořit svůj vlastní zpěvník? Můžete nám říct, jaký proces jste prošel při výběru písní a textů?

K jeho napsání už se schylovalo dlouho, protože lidi se po něm hodně ptali. Což je hezké znamení, protože to vypovídá o tom, že se ty moje písničky hrajou u táboráků a podobně, což je pro autora největší čest, myslím si. Ale nebylo to tak jednoduché, protože jsem trpěl tou představou, že určitě hned po vydání zpěvníku vydám písničku, u které budu litovat, že se do zpěvníku nedostala. Po vydání třetího alba jsem už ale cítil, že teď je ten správný čas. Vybrat finalisty na zpěvník bylo docela těžké, ačkoliv těch písniček je tam vlastně 35, což není málo. Orientoval jsem se hlavně podle popularity těch písniček a poptávky po jejich notopisu, kterou jsem posledních pár let zaznamenával.

Jaký je Váš nejoblíbenější okamžik z Vašeho koncertu s Filharmonií Hradec Králové?

Asi moment závěrečného potlesku publika ve stoje a úklony s celým orchestrem i dirigentem, kdy jsem konečně pochopil, že to celé asi nebyl tak blbý nápad a že se to lidem líbilo. Do té doby jsem měl hlavu jen pro to, abych na něco nezapomněl nebo něco nezkazil.

Jaký je Váš největší hudební vzor nebo inspirace? Jsou to jiní umělci, nebo třeba i životní situace?

V písničkách mě často inspirují moje životní zkušenosti nebo příběhy mého nejbližšího okolí, to je vazba, kterou při psaní písničky potřebuju. Hudebních vzorů mám ale spoustu a stále se mi to mění. Zbožňuju možnost dnešní doby objevovat nové a nové umělce a inspirovat se jimi. Člověk může objevit nějakou kapelu nebo písničku, která ho přivede na možnost zkusit při komponování uvažovat trochu jinak. A nakonec z toho třeba vzejde něco unikátního, protože ať chci nebo ne, pořád budu mít svůj rukopis.

Jaký je Váš oblíbený text nebo verš z Vašich písní? Proč je pro Vás zvláštní nebo významný?

Často se mě lidi ptají na oblíbenou písničku, ale na konkrétní verš teda asi ne, dobrá otázka! Z jazykové stránky jsem asi nejvíc hrdý z poslední doby na písničku "Jsem stará poma", která asi nebude žádnou velkou hitovkou, ale v celém textu jsem použil snad všechna česká slova obsahující "pom" a tím mě ta písnička teda zvrhle baví. Např. dvojverší: "Jsem stará poma, kdopak mě pomazlí, s kým já se poměju, když všichni jsou tu doma zlí?" mě baví velice.

Máte nějaký rituál nebo zvláštní přípravu před koncertem? Co Vás uklidňuje nebo nabíjí energií?

Asi chvíli nemluvit, zhluboka dýchat a snažit se být spíš v klidu. Energii mi dodá tréma, kterou stále naštěstí mívám. Před koncertem každopádně nemůžu jíst, to mě potom uspává. A pochopitelně si nemůžu dát ani pivo, protože to mě naopak zpomaluje.

Jaký je Váš největší sen jako hudebníka? Je něco, co byste chtěl dosáhnout?

Asi spolupráce s mými oblíbenými interprety, to si tak postupně plním. Jendu Vávru z kapely Jananas už tam mám, jednou bych tam chtěl mít ještě Karla Plíhala nebo Kata z Prago Union. Jinak jsem velmi spokojený s tím, jak to teď je. Lidi chodí na koncerty, moje písničky jsou mnohdy součástí jejich životů a ta je pro mě velká čest.

Co Vás nejvíce motivuje k psaní nových písní? Jsou to emoce, zážitky nebo něco jiného?

Emoce i zážitky, to jsou myslím hlavní dva zdroje v umění obecně. Miluju ale taky psát o méně šlechetných věcech a úplných maličkostech, o kterých by třeba nikdo jinak písničku nenapsal, v těch si myslím, že je ta největší krása.

Jaký je Váš nejlepší tip pro začínající hudebníky? Co byste jim rád sdělil?

Nechat se inspirovat jinými umělci, ale být stále svými a mít svůj vlastní jazyk, který si nesmí nechat vzít, pokud se okamžitě nedostaví úspěch. Mně a třeba i Pokáčovi to trvalo skoro 10 let nepřetržité práce, než to někoho vůbec začalo zajímat, někdy to může trvat ještě déle. Ale vyplatí se prosadit se s něčím, co jde přímo z vás a stojíte si za tím, než s něčím, co jste přizpůsobili trendu a není to vaše nátura. Stojí za to vydržet!

Máte nějaký nezapomenutelný moment ze své kariéry, který byste chtěl s námi sdílet? Něco, co Vás silně ovlivnilo?

V jedenácti letech jsem objevil hudbu Beatles, o tom si dovolím tvrdit, že mi změnilo život. Jejich hudba mě nakopla zkoušet dělat tu svoji vlastní víc aktivně.

Máte nějaké další speciální překvapení pro fanoušky?

Nejedno! Chystáme toho fakt spoustu. Ale protože termínově je to stále ještě na vodě, ponechávám to pod rouškou tajemství, ať si nevystřílím všechny náboje. Koneckonců za poslední půlrok toho nebylo málo, neskromně se domnívám.