Kapela Odyssea dala jméno festivalu

Před lety jsem dělal na stránkách Muzimaxu rozhovor s Michalem Kuchaříkem, kdy pořádal už čtvrtý ročník festivalu, který se dnes jmenuje Odyssfest. Už tehdy mi prozradil svou lásku ke skupině Odyssea. Tehdy mi řekl:

„Na Odysseu jsem chodil od svých sedmnácti let. Jejich písničky a atmosféra jejich zábav mi přirostly k srdci. Nikdy nezapomenu na fantastické "parkety" v Rozhovicích nebo na nealko zábavy na Míčově. Asi před dvanácti lety jsme doma prováděli "velký" úklid a já našel krabici se starými kazetami a CD. Postupně jsem bral jednu kazetu za druhou a přehrával je. Úplně jako bych se vrátil o pár let zpátky. Vůbec jsem nemohl pochopit, že jsem mohl na tak fantastickou muziku zapomenout. Tak jsem se o tom zmínil před kámošem Davidem. A tak jsme si spolu udělali výlet k Vaškovi Běhavému na jeho statek v Poli, kde hrála Odyssea Revival Turnov (Odýss v té době nehrála). Jako host pan domácí. A to bych řekl, že byl takový první moment našeho setkávání s Odýss.“

Já sám skupinu Odyssea znám od roku 1984, kdy jsem nastoupil na poloviční úvazek do firmy Panton, abych si vedle redaktorské práce v Mikrofóru trochu přivydělával. Založil jsem tam dvě hudební edice: edici Cesty, kde jsem vydával především hudbu, která se hrála na Portě a Rock. Ta edice Rock měla standardní obal a nápis „rock“ byl nastříkaný na jakési zdi. Myslím, že hned v roce 1984 jsem skupině Odyssea vydal první singl s písničkami Spálená a Úděl žen.

Pravidelně jsem se v té době potkával s kapelníkem Vaškem Běhavým, a když mi přinesl první nahrávky kapely, zaujal mne jejich přímočarý, nekomplikovaný rock s dobrými texty. Myslím, že pro ně psal jiný můj dobrý kamarád Pavel Půta, který se v té době proslavil společně se Stanislavem Staněk. Toto folkové duo (také z Plzně) bylo rovněž častým hostem Mikrofóra. Musím se přiznat, že po odchodu z Mikrofóra a Pantonu jsem skupinu moc nesledoval. S Vaškem Běhavým jsem se náhodou potkal po sametové revoluci, kdy jsem se dozvěděl, že si pořídil nějakou hospodu. Tu jsem jednou navštívil a od té doby jsme se zase nepotkali.

Loni oslavila skupina Odyssea 50 let své existence a letos bude jednou z kapel na dalším Odyssfestu. Kapelám, které na něm zahrají, jsem poslal dvě otázky. A zde jsou odpovědi, které mi na ně Vašek Běhavý poslal.¨

Která událost – kromě festivalu Odyssfest – je pro vás letos nejdůležitější?

Tento rok je to každé hraní. Po každém koncertě, který odehrajeme, jsme šťastní, že to ještě funguje, že jsme to dali tak, jak jsme zvyklí. Ti, kteří nás sledují, ví. Letos jsme museli ubrat. Hrajeme i tancovačky a u těch jsme zkrátili „hodiny“. Ze 4 hodin na 3 - hrajeme 51tý rok a tělo/a hříchy mládí/ se začíná čím dál víc ozývat. Možná hrát v leže…? Ale blíží se nejdůležitější věc. Loni to bylo CD 50, kterým jsme zjistili, že to „ještě jde“. Mysleli jsme, že to je poslední počin kapely, ale chystáme ještě jeden /a není to až tak náš nápad/. Výběr z pomalých písniček /máme jich desítky/ Odyssea se symfonickým orchestrem.

Na kterém festivalu jste se v poslední letech cítili nejlépe a proč?

Festivalů jsme odehráli hodně, ale před hodně lety. Přeci jen jsme „mimo mísu“, z kapel 50+ hraje běžně na velkých festivalech jen Olympic. Nám chyběla vždy podpora médií, vše jsme si odpracovali /přes 6000 hraní/. Sem tam se objevíme na malých festivalech o 4-5 kapelách. Rádi je moc nemáme, protože vždy probíhají ve spěchu a většinou hned jedeme ještě jinam. Blázinec to je, čas na nic – rychle vyložit, postavit, odehrát, sbalit, naložit a pryč. Vzpomínáme na jeden a to Odyssfest 50 /červen 2023/. Byl dvoudenní, 2000 přátel – osobně jsme znali snad všechny, souzněné kapely, které si rádi poslechneme, nádherná atmosféra a žádný spěch. Jak to má být.

Odyssea a kapely, které spojují 70., 80. a 90. léta minulého století se sejdou 22. 6. 2024 v Újezdu u Přelouče. A poprvé v dějinách OdyssFestů přivítáme zahraničního hosta kapelu z Velké Británie PRAYING MANTIS.

Ivan Rössler