Na základě archeologického průzkumu bylo jednoznačně prokázáno, že první exempláře rodu HOMO MUERTIS se na jablonecku poprvé objevují na počátku třetího věku. Podle radiokarbonové metody prof. Dvořáka sahají kořeny tohoto společenství někdy do jara roku 2005. Toho času se setkávají věrozvěst punkcoru Chaime de Koko (kytara), uctívač zeleného listu Carlo Vihuletti (bicí) a guru basové kytary Jurgen Fachmann a dávají dohromady bezejmenný hudebně-meditační mysteriózní spolek. Díky obsahové analýze dochované magnetofonové DEMO nahrávky si dovolujeme tvrdit, že v létě téhož roku je do výše uvedeného mystéria zasvěcen známý šaman Oi! Vlad Tèpes (zpěv) a kapela dostává nabídku od probační a mediační služby o zaměstnání neméně známého průkopníka epileptického bigbeatu Jarmial Kobliha (kytara). Jemu byl soudem nařízen trest veřejně prospěšných prací o výměře 40 000 hodin, který dodnes vykonává u zatím nepojmenované pracovní skupiny. Tímto počinem byl kruh VÝJIMEČNÝCH definitivně uzavřen. Po dlouhé řadě tajných konspiračních setkání, iniciačních rituálů a magických obřadů spojených s konzumací halucinogenních nápojů, vystupuje spolek ze své anonymity pod – dnes již legendárním – názvem MUERTI…stává se tak v libereckém Alkatrazu v listopadu roku 2005. Pamětníci tuto událost popisují jako ŠOKUJÍCÍ, DECHBEROUCÍ či dokonce VULGÁRNÍ…Nicméně sláva božských MUERTI brzy získává apokalyptických rozměrů, a tak pod tlakem masových médií je skupina nucena uspokojit rozvášněný dav vydáním multimediálního evangelia se schizofrenním názvem JEKYLL A HYDE. Tímto se šílenství lidu mění ve streetpunkovou epidemii a snad jen důkladná duchovní příprava, tvrdá dřina a odříkání uchránila MUERTI od pomíjivosti slávy, marnivosti peněz a opojnosti moci…skupina odmítá lukrativní komerční nabídky, světová turné a nahrávací smlouvy. Namísto toho se skupina programově vrací ke své původní anonymitě a vyprodané stadiony mění za tzv. rockové kluby, hospody a squaty. Počátkem roku 2010 vydává skupina (opět metodou DIY) své druhé – v odborné literatuře často zmiňované – album KONEC HODNÝHO CHLAPCE. Album KHCH se brzy stává milníkem nejen v dějinách skupiny, ale zároveň v historii ustrnulé české rockové scény. Neotřelé aranže, texty a vizionářský zvuk okamžitě katapultovaly album do čela domácí scény. Paradoxně v dobách největší slávy, skupinu opouští jeden z otců zakladatelů Chaime de Koko a svůj dluh společnosti plně zanechává na bedrech kytarového iluzionisty Jarmila Kobliha.

Vloženo: 14.09.2015, martin