Skladba
Tam na druhém břehu téhle řeky,
tam prý žijí lidé líp než my,
mají čistý vzduch, všemocné léky,
mají prý i lepší počasí.
Tam na druhé straně oceánu
člověku se prý nic nehnusí,
když se vrátí pozdě v noci z flámu
do práce prý vůbec nemusí.
Tam daleko, až za velkou louží,
jsou prý všichni lidé bohatí,
mají všechno po čem srdce touží,
mají na auta a na chaty.
Co se to dělo s námi těch jednadvacet roků,
že pro mnohé byl tohleto ideál!
V cizině zvládnem s bídou jen „oukej“, „mersí boků“
a člověk za to ještě hlučně děkoval.
Těch jednadvacet let si zacvičilo s námi
Nad svými dětmi jsme už hole zlámali
A pak ty děti prostě přišly s květinami
A s čistou láskou v srdci to za nás vyhrály.
Cítím, že víc než dost to za nás daly v sázku,
proto svou modlitbu teď musím vyslovit.
Prosím tě, pane náš,
prosím tě, zachraň lásku
a popros děti, ať se na nás nezlobí.
Prosím též i za ty z druhé strany řeky
by pro lásku k nám s láskou chodili,
aby u nás nalézali léky,
co by bolest láskou hojily.
A nedovol, aby zas někdy, za dalších jednadvacet roků,
nás děti vyděsily otázkou:
Tati, co je „oukej“, mami, co je „mersí boků“
a co je to tam vlastně v dálce za řekou?