Skladba
Vyrážim za našima
vyzvednout věci co mi patří
pár pokladů z dětství
co když je máma vyhodí
tyhle věci zamrzí
Jako nostalgie lavina
z pokoje se na mě valí
předměty co navodí
flashback nebo deja vu
brána do podvědomí
Zavírám oči zaměřuju svůj dech
nechám se unést o několik let zpět
do dob kdy jsem sved co nesvedu teď
bylo mi fuk jestli kvetu přesto jsem kvet
Připadám si zase jak malej kluk, tvořim svět svůj
a teď pobývám tu, a teď pobývám tu
Je pouze na mě koho do něj pustim, kdo najde vstup
a s ním pobývám tu, a s ním pobývám tu
Každej den míhal den
pohrál jsem si s časem
Připadám si zase jak malej kluk, tvořim svět svůj
a teď pobývám tu, a teď pobývám tu
Bourám zeď kolem svý fantazie
ať zvetšuje svůj objem
ať přinese mi píseň
každý slovo bude psáno tím zapomenutým klukem
Kdo řek že kouzlo neexistuje, tak kecá
něco v něm uslo
vždyť je to část každýho
každej sebou nosí ho
kamkoliv se pohnem
Zavírám oči zaměřuju svůj dech
nechám se unést o několik let zpět
kdy chránil jsem obry i když sám jsem byl prcek
kdy uznával jsem pár sprostých vět
Připadám si zase jak malej kluk, tvořim svět svůj
a teď pobývám tu, a teď pobývám tu
Je pouze na mě koho do něj pustim, kdo najde vstup
a s ním pobývám tu, a s ním pobývám tu
Každej den míhal den
pohrál jsem si s časem
Připadám si zase jak malej kluk, tvořim svět svůj
a teď pobývám tu, a teď pobývám tu