Skladba
1. Zase jeden den, slunce sešlo do přízemí,
přes prach za oknem bílou hlavu zlatí,
úsměv po mandlích se u kalendáře ztrácí,
statistika dnů v žití minulých.
R: Zbylo pár starých přátel z dávno prošlých let,
čas malíř, v obličeji obraz stáří,
čelo je přeorané pole, vrásek změť,
ukáže, že se blíží září,
oheň se z oka ztratil, prázdnota a šeď,
zdalipak touhy došly naplnění,
v parcích a po hospodách zkouší svou paměť,
mluví, a přece jsou jak němí.
2. Na Nový rok pár přání, co už nepohladí,
kolik je kdo stár, v duchu spočítá,
vnuků pět či šest a bůhví, kde jsou mladí,
pár fotek zežloutlých, s tím nostalgický stesk.
R: