Skladba
Do vlasů sednul ti motýl jak uvadlej list
najednou je z tebe knížka, co nemůžu číst
po všech těch ránech, kdy slunce nás nechtělo znát
po všech těch probdělejch nocích teď najednou mám jít spát
Chtěl jsem už do smrti hrát jen na bílý klávesy (já)
zpívat si s tebou a řvát, že život nás neděsí! (já)
Potmě si maluješ oči a upíjíš čaj
tanec, co tvý prsty po létech nazpaměť znaj
i slunce se rozhodlo, že se dnes rozední,
že ze všech těch probdělejch nocí je ta dnešní poslední
Chtěl jsem už do smrti hrát jen na bílý klávesy (já)
zpívat si s tebou a řvát, že život nás neděsí! (já)
Ty jsi to jediný, na čem tu záleží
bez hradů, bez zámků, bez nebes, bez věží
marnivá, divoká, klidná i smyslná
ty jsi to jediný, co tady smysl má
Chtěl jsem už do smrti hrát jen na bílý klávesy (já)
zpívat si s tebou a řvát, že život, nás neděsí! (já)
chtěl jsem už do smrti hrát jen na bílý klávesy (já)
zpívat si s tebou a řvát, že život nás neděsí! (aaaaaaah)
že život nás neděsí! (aaaaaaah)
že život nás neděsí! (aaaaaaah).