Skladba
Vzpomínáš, když
se nebe propadlo níž,
a my seděli a věděli že konec je blíž.
A ty ses nechtěla bát,
a tak ses začala smát.
A já se přidal a pak tě líbal a všude zavládl řád
a klid.
A já byl přesně tam kde měl jsem být.
Co na tom, že pak
nás život srazil jak vlak,
celý to zhatil, a já tě ztratil, udělal z románu brak.
A pak už nebylo nic
co bych ti ještě moh říct.
Bylo to ryzí a teď jsme cizí, a já tě nemůžu víc
už mít.
A jsme přesně tam, kde máme být.
Ave, ave, Mater mors,
jdi pryč od našich vrat.
Ave, ave, Mater mors,
my nechcem umírat.
Čas už prověřil kýč,
a v ruce nedrží bič.
A to, co bylo se dávno smylo a déšť to odplavil pryč.
A to, co bude je fuk,
víš, já už nejsem ten kluk,
co všechno řeší a pak se věší, mám po krk těch muk.
Chci žít.
Žít přesně tam, kde teď mám být.
Óó,
vesmír zhasnul, už můžem jít spát.
Óóóó,
nic se nám nemůže stát.(sólo)
Ave, ave, Mater mors,
jdi pryč od našich vrat.
Ave, ave, Mater mors,
my nechcem umírat.
Vzpomínáš, když
se nebe propadlo níž,
a my seděli a věděli že konec je blíž.