Jako včera Pop

Ptáš se ráda, vážně ráda,
kým jsem, než jdu za tebou,
nádech výdech, znám tvůj příběh
líp než všichni přede mnou?

Seš tou, co je nad vodou a ne náhodou
mi nejde dýchat,
je to vinou nás obou, že násobím a nechci sčítat,
nejsi pouhou zálohou, jsi tou pravou,
tak pojď za mnou.

Jako vč era
jsi strmým pádem, co nepobírám,
jako včera
dál padám.
Jako včera
mým prvním plánem, to nepopírám,
jako včera
bláznivá.

Vzpomínky z mý hlavy zmizely pryč,
zůstal jen holobyt a čtyři zdi,
zůstaly děvky a rádoby sny,
věci co oknem šli na ulici,
leží tam dodnes jak moje city,
kdo vlastně jsem, a kdo že jsi ty,
lidi co přišli, vždy odešli pryč, tak jako ty jenom neřekli nic.

Na věty nenamítám, chceš letět, nerad lítám,
tvý světy nerozdýchám, já chci žít, žít, žít,
věty nenamítám, chceš letět, nerad lítám,
tvý světy nerozdýchám, já chci žít.