Skladba

Vidím, jak se stmívá



Nahlásit nefunkční video



I.
Řekla jsi zlý věci, máš strach, jak to s náma bude.
Já to chápu, hrdost ale není pýcha.
Víš, že jinou nechci, když tě vidím, jak se směješ,
vše je snazší, i když přestávám často pak dýchat.
Jen teď moje srdce drásá, když ví, že mou vlastní zemi
právě drtí kroky šílenýho obra.
Dobře chápem oba, že mír není zdarma.
Každá ztráta dobra je vždy pro svobodu lidí prohra.
Těm, co chtějí lítat, občas realita stříhá křídla,
ale snažíme se dát jí vlastní význam.
To jen zpečetila slabá víra, ten strach,
co se stane s námi, brání překonat ty temný místa.
Naivní či hrdina, hranice tu bývá tenká.
Nejsem zas tak prostej, něco o životě vím.
I tak stojím na peronu s kufrem, víš, že musím.
I když to, co nemám ve svý moci, asi nezměním.

REF:
KDO NEMÁ, CO BY DAL, TAK MU ZBÝVÁ ZPÍVAT.
TY JSI SAMA A JÁ DÁL VIDÍM, JAK SE STMÍVÁ.
VŠECHNO TI TO PŘIZNÁVÁM.
A BOJÍM SE TU ZŮSTAT SÁM.
KDO NEMÁ, CO BY DAL, TAK MU ZBÝVÁ ZPÍVAT.
TY JSI SAMA A JÁ DÁL VIDÍM, JAK SE STMÍVÁ.
VŠECHNO TI TO PŘIZNÁVÁM.
A BOJÍM SE TU ZŮSTAT SÁM.

II.
Ještě mě viníš, ale odpověz mi na otázku,
jak to ty ve svým srdci doopravdy cítíš?
Nejde se jen umenšovat, jako slabá oběť končit
zamotaná v jeho neprostupných sítích.
Tohle není život, o kterým si loni snila.
Ani já jsem o něm ale nesnil moje milá.
Když zavřu oči, cítím dotek tvojí ruky,
jako bys tu se mnou alespoň na malou chvíli byla.
Čekáš věrně jako maják na útesu.
Jeho světlo povede mě, až se budu blížit z dáli.
Co teď asi právě děláš, ve vzduchu je cítit jaro.
Jen bychom se spolu líbali a smáli.
Tam, kde se jeví, že už žádný život není,
že je všude jenom popraskaná vysušená zem.
Tam, kde už nejmíň čekáš překvapení,
narazíme jako my dva spolu nečekaně na pramen.
Narazíme na pramen.


Vloženo: , martin