Atomy Folk Pop

Někdy mám pocit, že ztrácím sílu,
jak se tak potácím ve tmách,
život se rozpad na tisíc dílů
a za dveřma číhá strach.

Já mám zas pocit, že ztrácím tebe,
radši se už na nic neptám,
pod peřinou mě tvůj dotyk zebe,
když do tmy zašeptám.
Můžeš se mračit jako všichni svámí,
stejně je vesmír, l ásko, tak jako my,
když dáme stranou všechno, co nás mámí,
jen prázdno mezi atomy.

Svět ztratil barvu i chuť i vůni,
šedivá planina bláta,
uprostřed drak jako skála trůní,
sní o zámku ze zlata.

Když se ti do očí dívám zblízka,
vidím, že světla jsou zhaslý,
utíkaj dny, mě se vážně stýská,
po všem, co jsme propásli.

Můžeš se mračit jako všichni svámí,
stejně je vesmír, lásko, tak jako my,
když dáme stranou všechno, co nás mámí,
jen prázdno mezi atomy.

Zdál se mi sen, že umírám hlady,
dalas mi olivu ze rtů,
jak ti mám říct, už si nevím rady,
že nemusíš snít, jsem tu.

Můžeš se mračit jako všichni svámí,
stejně je vesmír, lásko, tak jako my,
když dáme stranou všechno, co nás mámí,
jen prázdno mezi atomy.

Můžeš se mračit jako všichni svámí,
stejně je vesmír, lásko, tak jako my,
když dáme stranou všechno, co nás mámí,
jen prázdno mezi atomy.