Spoušť Pop

Drápu se po kluzkých stěnách svého myšlení,
bouře zas burácí, nedá mi spát.
Bez hromu blesky, co bijou mi do dlaní,
nechají znamení, vyrytý šrám.

Roztékám a zpátky mrznu,
stejně jak stíny tě objímám.
Běžím černým lesem,
samotné vědomí mačká spoušť,
v prázdném ránu střílí ozvěnou.

Ušiju na míru z mé kůže šál,
ku tvé vlastní potřebě, k zahřátí.
Odcházím jinam, nikdo mě nemiloval.
Láska je za činy, za slova plať.

Běžím černým lesem,
samotné vědomí mačká spoušť,
v prázdném ránu střílí ozvěnou.

Vím, toužíš žít.
Sám klidem protančíš.
Smíš mou krví jít.
Vzpomínej, buď živ.