Skladba
Někdy mám závrať z toho, jak ten život lítá
ze strany na stranu a kolik času zbývá lásko,
všichni jsme tu jen na skok.
Nejvyšší režisér nám naše role dává
a i když občas nevíš, jak to vlastně máš hrát,
věř mu, dokud seš tu.
Dyť víš…
Život je jak sitcom,
tak neber ho tak vážně,
protože dokud dýcháš si v tom.
Stejně jak v sitcomu se stále někdo směje,
když začnem’ pocit mít, že my jsme ti, co hýbou s dějem.
Tak kam vlastně spějem’?
Chceme mít moc a přitom stačí nám tak málo,
přátele kolem, co tě zvednou, když jdeš na dno, znáš to?
Potom snadno dáš to,
když víš…