Skladba
Zase slyším smutnej příběh, někdo neví kudy kam,
já jsem zvyklej - v týhle zemi už nic neříkám.
Klidně lidem vysvětluje mastnou hubou politik,
proč ženská, sama na mateřský, nemá na rohlík.
Každej kouká, co by ukrad v tomhle světě šedivým,
já jsem zvyklej - v týhle zemi už se nedivím.
Jeden výměr exekuční přibitej má na vrata,
druhej koupí ženě káru celou ze zlata.
Vítej, vítej v zemi zaslíbený,
v tom kraji plným netušenejch možností.
Tady je možný, to, co nikde jinde možný není,
a kdo je chytrej, tak to kreje blbostí.
Tak to chodí v týhle zemi, děkujem ti - osude,
já se bojím, že to tady jiný nebude.
Bejt ted třeba v Austrálii, sežere mě krokodýl,
nás tu supi v exekuci žerou o to dýl.
Zase slyším smutnej příběh, nevědí už co nám brát,
přesto všechno jsem tu doma, mám to tady rád..