To by nebylo fér Pop

Najednou za dveřmi stál
A ptal se, může-li dál
V košili bílé jak sníh
A v šatech do tanečních

Z čistého nebe svých snů
Spadl sem bez rozpaků
I s kytkou za kapesné
Nevnímá, že říkám - ne!

Ptáš se mě, jestli to vím
Když s tebou kamarádím
Že vlastně patří ti svět
A ještě sedmnáct let

Ať se mě ptáš, na co chceš
Proč říkat nějakou lež
Které bys uvěřit chtěl
A to by nebylo fér
A to by nebylo fér

Ať se mě ptáš, na co chceš
Proč říkat nějakou lež
Které bys uvěřit chtěl
A to by nebylo fér

Prosím tě, přestaň se ptát
A spěchej k té, co máš rád
Třeba ji do kina vem
A někdy přiveď ji sem

Měj se fajn, jako se máš
A vrať se tam, kde to znáš
Do světa malin a her
Vždyť lhát by nebylo fér

Vždyť lhát by nebylo fér
Vždyť lhát by nebylo fér
Vždyť lhát by nebylo fér