Skladba

8

Hip-Hop

(Osum...osum...Vosum.
Můj pokoj má číslo 8...Vosum...
ha...yeah...ah)


Můj pokoj má číslo 8 žádám si klid, nech mě bejt.
Bydlim, v jestřábí věži mám tam sejf,
a koukam do něj jak do oken venku nepřestává lejt.
Chybí v něm všechno co jsem prožil
nestih jsem to skrejt.
Můj pokoj má číslo 8 žádám si klid, nech mě bejt.
Bydlim, v jestřábí věži mám tam sejf,
a koukam do něj jak do oken venku nepřestává lejt.
Chybí v něm všechno co jsem prožil
nestih jsem to skrejt.


Není v něm nic (nic,nic),
jenom pár zmuchlanejch keců,
kolej mrdky a skic,
z tý divně běžej bijáky
v ležatý osmě jako gamp,
dávaj mi klid
než tenhle byt padne do šera lamp,
noční life
Mrdá se v nekonečnu jako punk,
jsem všivák pisálek žlutej knír, chlastám beer.
A nakloněnej přez parapet do ulice vysílám,
sígra pro zbytky jídla k číňanovy co mě zná, ať něco dá.
A řvu na něj ať koupí cíga,
ale žádný mrdky chci těžký máčka.
Jsem voplzlej, sere mě pokojskej,
i když vypadá jak Tim Roth, je vlezlej,
tak nalejvej. Mám dilema
už nemám náskok a nárok jsem násoska.
Život je patok tak dej mi loka,
ať to zapiju než přijde poslední sloka.
Mám čas bejt sám,
osum je pokoj kde přemítám,
osum je moje rakev kde chcípám.
Cela z umakartu humus a špína.
Sedim v rohu jak stín,
mam největší sbírku prázdnejch vín,
a taky sbírku bobrů každej klín.
Osmička je sqat konkubín.
Chybí mi pokora před světem,
ženská má zákaz k dětem.
Chybí vůle promrdal jsem jí,
v pubu kde jsou píči k mání.
Všechny sunou otvor řitní,
na ksicht ať cejtíš vítěztví.
Celý je to klam ale to zjistíš,
až za pár let tě to osvítí, bude pozdě.

(Osum...bude pozdě...můj pokoj má číslo 8...
bude pozdě...8...bude pozdě zvát si hosty do svý pouště)



4x4 stěny plný zašlý slávy,
(jsem)na dně jak logr,
stejně furt stavim plány.
Válim se v ležatý osmě v nekonečnu novin,
musim vytáhnout život z lavin, pak to oslavim.
Pokojem smrdí drogy, sex jak v kids
a hádam jak tu dlouho jsem jenom podle hemžení krys.
Chci splynout s tapetama hlídam si vyčichlý drama,
pálim se pod postelí se strachem a kostlivcema.
Hlídam kde nic nemám kam klepu popel z cíg,
kam koukám jak luzr do oken už nebude líp.
Herákovej chrám stavim z karet a je to fajn,
startovat do pekel na dráze lajn.

(Vosum...vosum...žádám si klid nech mě bejt
...vosum...můj pokoj má číslo vosum
žádám si klid...je to můj osud...nech mě bejt
...ah...yeah...
nothing change, nothing at all,
there is no future way, no future way)