Mým domovem ztichlá je putyka Pop

Příteli melancholiku
Druhu mé duše tulácké
Pod kterým nebem zhasnou as
Životy naše žebrácké?

Ve zlatém víně ztopíme
Tyranský rozmar paměti
Zpívat budem, zapomenem
Na lásku, smrt i prokletí

Mým domovem ztichlá je putyka
Mým štěstím je sklenice plná
Mou láskou kdys bývala gotika
Teď sme tla ji baroka vlna

Když za nocí potácím se ulicí
A nahlížím do oken spáčů
Jen vlastní stín mě provází
A sám nad sebou pláču

Když v rezavém zámku klíč zachrastí
Dům zeje jak morová rána
Mé štěstí se změnilo v neštěstí
Já zůstal jsem sám a ty jsi sama

Když za nocí potácím se ulicí
A nahlížím do oken spáčů
Jen vlastní stín mě provází
A sám nad sebou pláču