Skladba
Brno je mý město, moje srdce, moje území,
mý světlo, moje úspěchy a moje průsery.
Falešný úsměvy, rodina i soupeři,
závist a pomluvy, potlesk i prostředník.
Z nádru na Čáru, dýchám smog,
z báru do báru, vnímám noc.
Špilberk, Petrov, Moravák, centrum,
můžeš jít se mnou, ukážu ti cestu.
Místa, který nosím v srdci navždy,
legendární mejdany a vypitý flašky.
Pankáči, fízli, šlapky, smažky,
ta hromada MCs, kteří jsou fakt špatní.
Jsem patriot, vím, co je nuda v Brně,
jezdím šalinou, říkej mi Budař, zmrde.
Zvedám vlajku vysoko, držím pochodeň,
tady jsem se narodil, tady mě, prosím, pochovej.
Brno je můj štatl, můj rap, moje dětství, můj kraj,
na každým rohu tu sígr sellí půl gram.
Moje město skrývá víc než máš šajn,
a proto Brno je víc než náž raj.
Každej se snaží tady dělat kšeft,
nejmíň důležitej si o sobě myslí, že je šéf.
Nemáme nejlepší kluby, máme ženy, víno, zpěv,
hrdě tady žiju, tady proudí moje krev.
Tohle město bych už nevyměnil za jiný,
noční život, stále mladý a neklidný.
Pivo je škopek, zelí je hulení,
pražák je cajzl a metro tu nejezdí.
Poznám tu každej blok, každou čtvrť,
poznám svý lidi, poznám, kdo je zmrd.
Faleš, podvody, rodinu, pravý psy,
Brno je můj domov, s láskou se vracím vždy.
Sleduj, nemá metro, Starbucks ani divy světa,
žádnej foťák, žádná Eiffelovka, nehrajeme Pétanque.
Můj výskyt (...) rapy vžitý,
Brno city, tady jsem doma, tak to cítím.
Možná tu rap umřel, taky dobrej motiv pro ty,
co by chtěli dělat a ne ruce sklopit, topit pod kotlem.
Brno hajzle, jedeme hajzle, kašlu ti na fajn vzhled,
přestaň pičovat, jen bezdomovci se tu maj' zle.
My máme svý pivo, rap, uznání, hate, já vím o něm,
stoprocentně spokojen, dobrý špatný oboje.
Kdyby tu rap měl fanoušky jak brněnskej hokej,
stáli by vždy za ním, nepotřeboval by žádnou trofej.
Sorry, Maniak bydlí v Brně, vyhoďte ho, neodjede,
já se vrátím zpět, ať se děje, co se děje.
Vím, že místní architekt by měl nahrát taky track,
jestli prcáš Brno, tak tě ojebu naším orlojem.
Pokud máš rap rád a Brno je tvůj domov,
musíš náš track znát, stejně jako první pomoc.
Stejně jako zajít v noci na gyros, je to povinnost,
nepochopíš, jestli jsi tu nevyrost'.
Je to pro mě hrdost, Brno reprezentovat,
konkrétně za Žabiny něco tady budovat.
Je to město, co mi hodně dalo, tak to vracím,
je to město, na který se zády neobracím.
Je to město, kde mě pořád baví bydlet,
Petrov, Špilberk, kalby jako nikde.
Je to město, kde mě pořád baví bydlet,
pořád tu mám svý lidi, který stojí při mně.
Samozřejmě, jako každý město, má svý mouchy
a svý čtvrti, do kterých se bojíš v noci vstoupit.
Má svůj orloj, kterým nesdílí lidi a i číslo,
přesto v mým srdci bude mít navždy jistý místo.
Od A do Z, putuje příběh z hvězd o městě měst,
kde by přes podpis nepřelez'.
Přivázanej na okovech z betonovejch želez,
v každým z nás je to, srdce tep, žije.
V srdci prudce bije, (...) Brno hnije,
slyšíš na srdci šelest, je to vztek
xenofobních buranů a hvězd, je to teď,
lonťáků, co do klubů omylem šli vlézt.
(...) od špíny po bordel přesto čest,
číst ty bloky, domy, hroty, šípy plný jedů,
lidí, projdu, sklidím jenom kudy chodím
(...) kleci, v který žít chci a nechci.
Sny a nej psi, vím, kam jít chci,
fakin lekci ty nech si.
Můj dům, můj hrad, moje město,
jsme na týhle šachovnici jenom pěšci.