Skladba
Ještě spím v nomádském stanu
ještě nevidím konec cest svých
ještě mnohokrát ulehnu a vstanu
od ohně slyším hovor a smích
jednou všechny koráby pouští
které na cestu se pouští
navěky spočinou ve stínu oáz
jako ti před námi i ti, co přijdou po nás
i když život, můj příteli
je mnohem kratší, než jsme mysleli
Ještě vítr žene mou bárku
ještě nenadešel čas na návrat
ještě mé oči hledí na Polárku
kolik je strachu, tolik zavřených vrat
jednou všechny lodě své přídě
otočí domů k Ídě
jednou doplují k břehům Ithaky
vystoupím na břeh a ty taky
i když život, můj příteli
je mnohem kratší, než jsme mysleli
Ještě sedím pevně na svém koni
ještě je přede mnou až k obzoru step
a když svou hlavu k jeho šíji skloním
slyším jeho i svůj zrychlený tep
a lidé pouští, moří i stepí
silní i slabí, vidoucí i slepí
v jediném směru k domovu míří
a jejich kroky prach Země víří
i když život, můj příteli
je mnohem kratší, než jsme mysleli