Skladba
Zas jeden ideál se kácí,
jako strom, co se tyčil k oblakům,
jsme jako polekaní ptáci,
kteří v těch větvích měli dům.
Mít ideál se nevyplácí.
Je to tak, padá jeden za druhým.
A jenom důvěřiví žáci
nevidí nad pasekou dým.
Ref.: Posedlý dřevaři, až se ti podaří
skácet poslední sen,
přijedou voraři, vínem se rozjaří,
svážou ke kmeni kmen, svážou ke kmeni kmen,
svážou ke kmeni kmen.
Vemte mě na vor z ideálů,
já chci plout s nimi, chci plout kamkoli.
Mám divný smích a trochu žalu,
jinak mě nic víc nebolí, jinak mě nic víc nebolí.
Ref. ...
Vemte mě na vor z ideálů,
já chci plout s nimi, chci plout kamkoli.
Mám divný smích a trochu žalu,
jinak mě nic víc nebolí, jinak mě nic víc nebolí.