Netoužím po lustrech z křišťálu Country

Můj vlak má z jisker nad komínem květ, zvuk výhybek mi stáčí pohled zpět. O moc bohatší se vracím z toulek svých, nesním o přepychu a mám na rtech smích.

Znám dálnice i světla velkých měst, má kytara zná tóny dlouhých cest. Rytmus vlaků i blues lopatkových kol, všechny písně které vrací klenba ho r.

Ref: Už vím proč lidé sní, když píseň vlaků zní a vidím měsíc mezi mraky plout.

Znám cesty po nichž musí člověk jít i údolí kde písně mohou znít. Proudy řek co mají lesky korálů a tak netoužím po lustrech z křišťálů.

Ref: Už vím proč lidé sní, když píseň vlaků zní a vidím měsíc mezi mraky plout.

Můj vlak je ten, ve kterém můžeš snít má dlouhou kolej jako bílou nit. V něm myslím na to všechno co mám rád, když vidím měsíc nad kolejí plát.

Ref: Už vím proč lidé sní, když píseň vlaků zní a vidím měsíc mezi mraky plout.

Znám cesty po nichž musí člověk jít i údolí kde písně mohou znít. Proudy řek co mají lesky korálů a tak netoužím po lustrech z křišťálů. A tak netoužím po lustrech z křišťálů.