Vyju na Měsíc Country

Tak touhle dobou nejsem v lásce nějak v kondici,
mý řídký štěstí zahodil osud i s konvicí,
tys' odešla, já poslouchám, co se mi dere z plic,
mám v tváři výraz šakala a vyju na měsíc.

A vod tý doby jsem si jist, že sám se utrápím,
svý chorý srdce do sklenice s pěnou potápím,
mě hryže sm utek kusadlem a drásá víc a víc,
jsem spadlej chleba se sádlem, já vyju na měsíc.

Když ani lékař čas nezlepší ten můj z lásky splín,
na krk si připnu malý štěně jako bernardýn,
půjdu do hor vysokejch, kde není nikdy hic,
tam sedat budu na skalách a kvílet na měsíc.