Skladba

Sen

Folk

Sen jak rána bičem prořízl se nocí
Do očí mi přibil obraz hřebem hrůzy
Vzpomínka jde krví, prostor pádem kácí
Slova beze smyslu do kůže se ztrácí

Natahuju ruku, křičím: Vypovídej
Žena zvedá závoj, vidím bílou závěj
Do všech ulic města vtéká olej z duhy
Dálka voní dechem ocelové stuhy

Někdo říká: Stehna, stehna, ta má pěkná
A když ráno vstane, kopřivou se meje
Odpovídám: Pohleď, mě tu nikdo nezná
Láska to je prostor, otrhaně vlaje

V Africe, tam ale lvi po trávě chodí
Hvězdy mají trny, růže už jen slzy
Racek zpívá ze sna, noc se deštěm budí
Vrátil ses, teď říkáš, vrátil příliš brzy