Skladba
1.
Se svojí první deskou letím k vám jak hurikán,
unikám ve hře pořád jako unikát,
kolikrát mě to pořád nutí v noci psát,
seru na tvou story o tom že jsi Iluminát.
Moje hudba, můj příděl, moje pančlajns, můj příběh,
moje pravda, moje věty, to co do toho dám, moje nou hau
jak to cítím a vnímám já.
Nechtěl jsem čekat, nechtěl jsem spěchat.
Přišlo to samo, musel to vydat, nasadit tempo utíkat, přidat.
Zajebat tak jak nikdy jinak.
Nejde to zastavit, nejde s tím přestat.
Utři slinu a přestaň koktat.
Dej to víc, chci tě slyšet tleskat.
Dej to víc, přichází moje první deska.
2.
Lidi se začli ptát, Kdo si ty? Kdo to je?
Byla to jen hudba, co vycházela z mýho pokoje.
Nezvedám nikdy bílej prapor bez boje.
Stojím v první řadě sám vyzbrojen.
Píšu řádky jak to nejlíp umím, píšu proto, že prostě musím.
Milion věcí, který v sobě dusím, srdce na pravým místě tak to pořád cítím.
Nuly budou za mnou jenom pořád kulhat, pořád zkuhrat, marný pokusy mě sundat,
nuda zavřete hubu když slyšíte moje nový album.
Je to těžký překousnout tu nehoráznou palbu.
Je těžký vidět, úctu a snahu, je těžký vidět všechny ty slova na rtu.
Rap pro mě pořád není kalkul, nedělám ho proto abych měl zlatou kartu.