Skladba

Holka z New Orleans

Country

Chodívá mi domů poštou smutný psaní, začíná vždy dvěma slovy: Bože můj! Píše ho má máma přímo z Indiany, místo slůvek lásky jenom: Chlapče, stůj! o svým neskutečným cíli znovu řádně uvažuj!

Vadí jí, že chodím s holkou s jinou pletí, co chodí zpívat džez a s černým bandem hrát, ať mě chrání Pánbůh mít s ní ňáký děti, nebo nedej Bože si ji z lásky brát. Prý o jejím požehnání si můžu nechat jenom zdát.

Rf.: - Já si nedám vzít, já si nedám vzít svoji holku z New Orleans. Já si nedám vzít, já si nedám vzít svoji holku z New Orleans. Mám rád kůži ebenovou, když ji vysouká z džín.

Táta můj, co vlastní pár naftových polí, nemiluje tmavý barvy ani módu džín, z domova mě vyhnal okovanou holí, že jsem mu tam přived holku z New Orleans, já tátovi dal sbohem i když v duši zůstal stín.

Rf.: - Já si nedám vzít, já si nedám vzít…