Skladba
ref.: Ta ženská se jen mračí a neumí se smát a myslí si, že stačí jen když v koutě budeš stát. Vždy sama přece nejlíp ví, co a jak se dělat má a sama sobě odpoví když otázku ti dá.
Snad mindráky si léčí s povahou hádavou, že křikem mě jen ničí je pro ní záhadou. Každej den pořád zkoumá proč prchám z domu ven, na vlídný slovo skoupá je ten přízrak hodnejch žen.
ref.: Ta ženská se jen mračí a neumí se smát a myslí si, že stačí jen když v koutě budeš stát. Vždy sama přece nejlíp ví co a jak se dělat má a sama sobě odpoví když otázku ti dá.
Já dostal bezva nápad jak tuhle nerudu, zbavit těch zlých nálad, zavřu jí do sudu. Až každej její úsměv a jen milý slovíčko, bude mít u mě úspěch pustím to zlatíčko.
ref.: Ta ženská se nemračí a umí se už smát a poznala že stačí jen život skromně brát. Že zdraví, trochu štěstí je víc než pozlátko. Z tý mrchy s hrubou srstí, něžné je telátko.