Restaurace U přívozu Country

Vedle loďky převozníka stojí malý dům,
chodíme tam s kamarádem Jí - rou.
Dáme si tam sklenku mlíka nebo taky rum,
ale všeho vždycky jenom s mírou.

V restauraci „U Přívozu” máme naši milou Rózu,
mezi stoly pivo roznáší.
Roznáší ho mezi stoly a mě pro ni srdce bolí,
bouchá, skáče, div se nesp laší.
V restauraci „U Přívozu” všichni hosti ztratí rozum
pro tu Rózu, Rózu blonďatou.
Nejhezčí je v celém kraji, kvůli ní tam sedávají
a jdou domů s velkou útratou.

Koukám zbožně, koukám tiše, když se blíží k nám,
k tomu stolu pod košatou lí - pou.
Ona však jen čárky píše a hned je tatam,
nemá ráda, když ji hosti štípou.

V restauraci „U Přívozu” máme naši milou Rózu,
mezi stoly pivo roznáší.
Roznáší ho mezi stoly a mě pro ni srdce bolí,
bouchá, skáče, div se nesplaší.
V restauraci „U Přívozu” všichni hosti ztratí rozum
pro tu Rózu, Rózu blonďatou.
Nejhezčí je v celém kraji, kvůli ní tam sedávají
a jdou domů s velkou útratou.

Když je doba zavírací, tržbu počítá,
čekám na ni, ale má tam pá - na.
Pak na říční navigaci s Jírou přemítám,
jestli nelže, že je za něj vdána.

V restauraci „U Přívozu” máme naši milou Rózu,
mezi stoly pivo roznáší.
Roznáší ho mezi stoly a mě pro ni srdce bolí,
bouchá, skáče, div se nesplaší.
V restauraci „U Přívozu” všichni hosti ztratí rozum
pro tu Rózu, Rózu blonďatou.
Nejhezčí je v celém kraji, kvůli ní tam sedávají
a jdou domů s velkou útratou.