Ďáblův dárek Vánoční hudba

Když Vánoce s vůní stromků, připomněly hlasy zvonků nový kvádro na sebe jsem vzal. V kapse s hrstí zlatých zlomků, obešel pár chudých domků a všem dětem po valounku dal.

Pak jsem koupil náruč květů, zastavil se v kabaretu za holkou co mívá chlapů víc. Dám ji kytku, dám jí zlato když se zeptá a co za to diví se, že nechci vůbec nic.

ref.: Já raděj rozdával než bral, to už mě učil táta ještě než na vlastních jsem stál. Teď bloudím po ulici sám, kapsu i duši prázdnou mám a v hlavě otázku, co dál?

Zamířil jsem do hospody, dát si whisky s trochou sody a kámošům hezký svátky přát. Když tu vešel do taverny, chlap se zvyky pána herny a chtěl pokra mermomocí hrát.

Byla to hra s jedním kazem, vypadly mu esa na zem, když jsem se mu otřel o kabát. Chtěl mi vrazit jednu pěstí, já ho vyvlík na náměstí, dal jsme mu dvě rány akorát.

ref.: Já raděj rozdával než bral, když ňákej cizí chlápek falešně se mnou pokra hrál. Teď bloudím po ulici sám, kapsu i flašku prázdnou mám a v hlavě otázku, co dál?

Žaludek mi žízní reptá, do ucha mně ďábel šeptá: zkus taky jednou brát! Nevím co to do mě vjelo, moje neposlušný tělo míří rovnou do poštovních vrat.

Udělal jsem celou kasu a že jsem měl fůru času ze stolu jsem ještě drobný shráb. Z dálky se teď ďábel chechtá, bouchačka mne v zádech lechtá na potvoru na mě šerif káp.

ref.: A nade mnou se ďábel smál, byl to můj první dárek co mě kdo na Vánoce dal. Už mně ho vážou úhledně, na šíji když teď na bedně, stojím a čekám - a co dál?