Velryba a nula Folk

Velryba po moři plula
Dumajíc, co je to nula
K čemu ji lidé mají
A jak s ní počítají

Vodotrysk z hlavy jí šplíchal
Plankton jí do ucha vnikal
Za sebou bohatou brázdu
Jak bohatýrskou jízdu

Krucinál, jsem přece savec
Žádnej předpotopní blbec
Abych na to nepřišla
To bych se asi bodla

Nula přece výmysl je
Cosi jako poesie
Musí se za něco dát
Aby mohla fungovat

Z malého velké učiní
Přestože sama nic není
Snad proto, že prázdná je
Všemu prostor daruje

Každá idea je nula
Proto vždycky počet dala
A co teprv pitomost
To je nula navýsost

Každá nula světem hnula
I když si ji připsal moula
Nenávist a naděje
Jak vidíme, též nulou je

Velryba zavřela oči
Nuly se jí v hlavě točí
Chtěla už pod hladinu
Však potkala harpunu

A už motor navijáku
Táhne ji na pevném háku
V mysli jí vytanula
Ze všech poslední nula

Že kdo se věděním zvětší
Začne se podobat terči
Když svůj počet neskryje
Stáří se nedožije