Ona: Tak já musím jít !
On: Vždyť Venku je déšť a mráz
Ona: Mám doma už být.
On: Baby,však máme čas.
Ona: Tak nezdržuj dál,
On: Kam já jen ty klíče dal?
Ona: když naspěch mám.
On: Venku je bouřka, nechoď tam.
Ona: Má máma je strachem bledá.
On: Vítr se děsně zvedá
.
Ona: Táta vzteky nebude spát.
On: Taky přece kdysi byl mlád.
Ona: Už rákosku na mě hledá.
On: Lásce se bránit nedá.
Ona: Tak pusť mě domů, když mě máš rád.
On: Chvilku se tu pozdržíš snad.
Ona: Už pět minut jen !
On: Proč zastavit nelze čas ?
Ona: A pak musím ven !
On: Vždyť venku je déšť a mráz.
Ona: Co může mě hřát ?
On: Ta pravda, že mám tě rád.
Ona: Pár slůvek tvých.
On: Pár slůvek, slůvek nejsladších.
Ona: Jen říkej mi baby, baby...
On: Mé milé krásné baby!
Ona: A já svou bázeň přemohu snáz.
On: V mých rukou se před světem spas!
Ona: Už měla bych jít.
On: Až přestane pršet.
Oba: Venku je déšť a mráz.
On: Tak měla bys jít.
Ona: Vždyť venku je déšť a mráz
On: Máš doma už být.
Ona: Oh, baby, však máme čas.
On: Tak nestůj tu dál,
Ona: Jen kam jsi ty klíče dal ?
On: když naspěch mám.
Ona: Venku je bouřka nejdu tam.
On: Tvá máma je strachem bledá.
Ona: Vítr se děsně zvedá.
On: Táta vzteky nebude spát.
Ona: Taky přece kdysi byl mlád.
On: Už rákosku na tebe hledá.
Ona: Lásce se bránit nedá.
Nech mě tady, když mě máš rád.
On: Chvilku s tebou vydržím snad.
Ona: Už pět minut jen
On: Proč zastavit nelze čas.
Ona: A pak musím ven.
On: Však venku je déšť a mráz.
Ona: Co může mě hřát.
On: Ta pravda, že mám tě rád.
Ona: Pár slůvek tvých.
On: Pár slůvek, slůvek nejsladších
Ona: Jen říkej mi baby, baby…
On: Mé milé krásné baby!
Ona: A já svou bázeň přemohu snáz.
On: V mých rukou se před světem spas!
Ona: Už měla bych jít.
On: Až přestane pršet.
Oba: Venku je déšť a mráz.