Skladba
Tu svou, košili slepenou máš,
Potem a dřinou nekonečnou.
Stoupáš, člověk nespoutaný.
Býváš tvrdohlavý.
Zkoušíš, záda sedřená máš.
Létáš, padáš, vstáváš.
A hlavou, odřenou častými pády.
Tvrdohlavý.
Nemůžeš usnout.
Zpocený a zemdlený.
Ráno se probudíš.
A říkáš: Zase dál!
Dál cestou dlouhou, stoupáš k vrcholům.
Projít chceš skálou, padáš zemdlený.
Člověčí touhou hnán, ta láká tě dál.
Tou cestou dlouhou tak co, dostal ses dál?
Dostal ses dál?
Tak co, dostal ses dál?
Tvůj pád, pomoc nepřichází
Svou chybou klesáš níž!
Stoupáš, každý čeká tvůj krach.
A doufá, že jednou dojde ti dech.
Když padáš, každý oči odvrací.
Svou touhou létat chceš dál.
Nemůžeš usnout.
Zpocený a zemdlený.
Ráno se probudíš.
A říkáš: Zase dál!
Dál cestou dlouhou, stoupáš k vrcholům.
Projít chceš skálou, padáš zemdlený.
Člověčí touhou hnán, ta láká tě dál.
Tou cestou dlouhou tak co, dostal ses dál?
Dostal ses dál?
Tak co, dostal ses dál?