Skladba
1. Džunglí probíjíš se samotná, Robinsonko, vím, že vydržíš,
na nohou máš pouta strachu a přesto vstává z prachu
touha žít - žít dál.
R: Máš jenom naději, ta hoří, jen ať se neuhasí,
zázraky dějí se i v bouři, ať nohy nepodrazí,
teď ostrou mačetou se stává vůle tvá.
2. Chvílemi se zdá, že umíráš, když z očí modrých jako len
ztrácí se jiskra nebe a dravci kolem tebe
snášejí se blíž.
R: Máš jenom naději, ta hoří, jen ať se neuhasí,
zázraky dějí se i v bouři, ať nohy nepodrazí,
teď ostrou mačetou se stává vůle tvá.
3. Končí filma světla zhasínají a v hlavě o poznání víc,
že vůle zvítězila, cestu si prorazila
lidská touha žít.