Skladba
1. Zas jaro dýchá do oken a ty máš chuť oblíknout plášť
a běžet tam, kde hory s obzorem snoubí se v azurovou pláž.
2. Tam stébla zápěstí spojíš jak svatá, až šedý kachny přilétnou,
instinkt jim poví, že jsi ženská laskavá a pak tě křídly obejmou.
R: Ty seš to nejhodnější děvče, můj maják v příboji,
ty věty vrací se jak slunce, když je těsně po boji.
Ty seš to nejhodnější děvče, je to tak dávno,
že to už není pravda.
3. Tenkrát, tenkrát tě pomiloval muž, když vítr z jezer tiše vál
a pak vzal do svých prstů nůž a velký srdce do kůry vyřezal.
4. Dnes má rád šéfa a svůj vůz a teplo krbu pod střechou.
Ty seš v té fůře věcí kus a možná míň, míň než macechou.