Skladba
1. Padá z oblaků déšť, mlha přivedla stín
a vítr žene zvadlý listy do mokřin.
Jsme jen ty a já, dva zbytky léta,
poslední tuláci na konci světa.
R: Nechej ujet všechny vlaky,
známe indiánský znaky, známe tichou řeč.
Víme, kam ty vlaky míří,
jsou to slepí netopýři, co mají křeč.
Léto se vyzdálo jak sen,
Cesta je stejná jako dnešní den, uplakaná.
2. Cítím podzimní den šeptá do vlasů,
září už orazilo výjezd do pasu.
Dva ztracení, dva toulaví psi,
prsty nám lozí pro tabák do kapsy.