Skladba
Co jako kluk jsem dělat chtěl
dávno už jsem zapomněl
a vzpomínka mě nijak nedojímá.
Odplula dolů životem.
Jen touha stát se pilotem,
ta zůstává, pořád ve mně dřímá.
Starostí každý den jak máku.
Jen občas večer sednu za pilotní páku.
Vario až na doraz
a věž mi přeje "Zlomte vaz!".
My stoupáme, až nýty lítaj' z draku.
Výška devět tři sta pět,
kurs dvěstě dvaačtyřicet
a oči trochu z nevyspání pálí.
Noc má barvu povidel,
motory duní zpod křídel
a navigátor zvolna mapy balí.
Asi to vážně taky sbalím,
hlava už nechce vládnout
mým tělem rozespalým.
Žádné trosky, žádný pláč,
prostě jen vypnu počítač
a pak se klidně do postele svalím.
a pak se klidně do postele svalím.