Skladba
1. Píšu ti, lásko má, o štěstí noci,
kdy mi nazí jsme plakali s tmou.
A na teplých tělech ten nádherný pocit,
kdy orchidej hledal jsem tvou.
Rozkoše skutků co neměly být,
ale byly, má lásko, však víš.
Byly i studánky plné, já zkusil je vypít,
ale nevěděl zda ještě spíš.
Ref. Byla jsi mou, ráno,
na bílém polštáři pod oknem nad zahradou.
Byla jsi mou, ano,
ještě mám na dlani lásku, škoda, že tak mladou.
2. Píšu ti, lásko má, jsi jak kapradí krásné,
co vyrostlo nad rybníkem.
Jsi jako slunce co v hladině svítí tak jasně,
u nás ve skalách pod Medníkem.
Jsi poslední svítání do leknínů,
už podzimy chystá mi svět.
A tvá orchidej vykvete až příští zimu,
to už nebudem, lásko má, vědět.
Ref. Byla jsi mou, ano,
na bílém polštáři pod oknem nad zahradou.
Byla jsi mou, ráno,
ještě mám na dlani lásku, škoda, že tak mladou.