Neplač pro mne, Argentino Pop

Jak mohl být prostý ten život můj,
kdybych přála si míň slávy mít,
spíš si vážila víc toho mála, co mám.
Však úspěch vábí,
vábí moc i když málo dá nám.
A lásku, když chceš, kde jí vzít?
Pak pryč někam toužíš. A kam?

Čím výš se člověk dobral, tím snazší pád.
Teď i já opouštím slávy trůn,
ž ena vládce, jenž padnul, mimo slunce mám stát.
Můj sen byl krásný -
svobodu všem, kdo jen snesou ten dar.
Však ze snů i z listin je cár
a nemám už nemám co dát.

Bůh s tebou, má Argentino,
co není snad přijde jednou.
Už pro mě neplač, pohár je dolit
a mnoho slzí máš ještě prolít.

Jen žádný smutek a žádný flór,
náš rod měl vždy pýchu a vzdor,
život můj vždycky byl plný písní a her.
I vám byl slíben
ten ráj volných pěšin, kde dýchá se líp,
kde nezní vzlyk synků a dcer,
proč nestal se skutkem ten slib?

Bůh s tebou, má Argentino...

Bůh s tebou má Argentino,
co není, snad přijde jednou.
Už pro mě neplač, pohár je dolit
a mnoho slzí máš ještě prolít.

Rovni jsme si v tom,
že rosteme v prach
a po snech zbudou jen schránky těl.
Však ten, kdo vsadil strom,
plody ač nesklízel,
ten smysl svůj snad měl.