INeedMoney:
Bang!
Nejsem Lunetic a tohle není píseň plná lásky,
bez všech výčitek, servítek, bez nadsázky a bez otázky, nenávidím svoji matku a na rovinu to říkám,
tím stavím ji na oprátku, a pak už nikdy nikam.
Já nechci ji už nikdy vidět, já nechci už nikdy slyšet.
Tohle je můj příběh, poci t, myšlenka,
pro někoho klišé.
V žádném případě mozek, ale srdce tyto slova píše.
Vždycky sem byl pod ní, ale teď jsem konečně výše!
Mohl bych být pyšný a mohl bych se za ní stydět,
ale necítím ani jedno, můžu jí jen nenávidět.
Možná ne přímo, ale ona mě naučila krást,
mysli si o tom co chceš, ale její dítě je chlast.
A to je to dítě, které nade všechno miluje,
když se k nejhoršímu schyluje, tak všeho hned lituje.
A kdo jí to žere, ať si to nechá, já mu to neberu,
po čem je mi hovno, do toho se zásadně neseru.
Ale věru, jsi moje máma, kterou rád mám nadevše - samé hovna.
To nikdy neřeknu a už nikdy nebudeš mi rovna.
A zrovna posílám ti pozdrav přímo domů.
Kam a komu, hovno komu, ale tam a tomu.
Není to člověk, pro mě je to prach obyčejná věc.
Každé tvoje slovo je jen ubohá lež a ubohý kec.
Tak říkej si co chceš, já ze stolu to stejně smetu.
A jestli se pletu tak vysvětli to celému světu.
Protože v téhle písni je hlavně pravda a upřímnost.
Pro tuhle chvíli říkám stop, už je toho dost.
Za minulost z mrtvých vstávám a najevo dávám,
že tě mám plné zuby a svou zlost rozdávám.
Nevím proč z dětství pronásledujou mě stíny,
nevím proč někteří můžou mít rodiče uplně jiný.
Možná protože chtěla jsi holku, ale měla jsi kluka a hned dva, ale ty jsi kurva co za prachy šuká!
Hahá.
REF. Jayk3m:
Teď .. přichází boží soud.
Můžeš přede mnou utéct,
ale nedokážeš zapomenout.
Zašeptej sbohem, zašeptej sbohem.
Jsem víc než stín, jsem obraz zla,
jsem synem co jsi zplodila.
Přichází boží soud, takže zavři oči,
a já se zbavim pout a teď to všechno skončím.
Klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, Bang!
INeedMoney:
Všechno skončilo a teď začínají opletačky,
musím si ulevit, tak ze sebe bliju tyto sračky.
Klidně to stopni, jestli se bojíš, neposlouchej dále,
protože ti vpálim, jak týrala si dítě malé.
Pro pana krále, tady mrcho vracím tvoje žezlo,
už konečně slezlo to, co se s tebou jen vezlo.
A máš o povinnost méně, zřejmě, ale i tak, stejně
zavírám ti dveře a tvé zasrané jméno neodchylně
zapomínám.
Už ožrala si mě úplně, ohryzala si kost.
Mě a bráchu mlátilas jen tak pro radost.
Jen pro své potěšení, eh, za to jsme ti fakt vděční,
to, co bylo, už není, vždycky jsme byli hajzli neskuteční.
Ale ty jsi dělala v privátu a brala jsi prachy za šukání,
byla jsi šlapka a brala si všechno k mání.
Je to na posrání, tohleto z mrtvých vstání
a nikdo už nezabrání tomuhle konání a rapování.
Až tvoje skonání zaručí mi klidné spaní,
nechci nic slyšet, neberu a neříkám přání,
které mám na mysli, to je jedno, žiješ jen pro sebe
pro sebe a pro chlast, smrt si už jde pro tebe.
Nikomu nepřeju a nerozdávám zkázu,
rád řekl bych ti slova mnohem tvrdšího rázu.
Ale tím se nic neřeší a minulost nevrátim,
násilí nemá cenu a tak život ti nezkrátim.
Ale všechnu špínu, věci, které neměl nikdo vědět,
pouštim do světa, protože já nemám se za co stydět.
Za to, že jsi na nás srala, pořád si nás jen bila,
za to, že pořád jsi mi opakovala, pořád si říkala,
že nic nedokážu, od malička ses mi jen smála, musela jsi nás mlátit, aby jsi nás dobře vychovala, aha.
A nevim co je táta, každej týden si měla novýho ptáka, no tak teď se podívej, co vychovala si za čuráka.
REF:
Teď .. přichází boží soud.
Můžeš přede mnou utéct,
ale nedokážeš zapomenout.
Zašeptej sbohem, zašeptej sbohem.
Jsem víc než stín, jsem obraz zla,
jsem synem co jsi zplodila.
Přichází boží soud, takže zavři oči,
a já se zbavim pout a teď to všechno skončím.
Klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, Bang!
Bang!
Nejsem Lunetic a tohle není píseň plná lásky,
bez všech výčitek, servítek, bez nadsázky a bez otázky, nenávidím svoji matku a na rovinu to říkám,
tím stavím ji na oprátku, a pak už nikdy nikam.
Já nechci ji už nikdy vidět, já nechci už nikdy slyšet.
Tohle je můj příběh, poci t, myšlenka,
pro někoho klišé.
V žádném případě mozek, ale srdce tyto slova píše.
Vždycky sem byl pod ní, ale teď jsem konečně výše!
Mohl bych být pyšný a mohl bych se za ní stydět,
ale necítím ani jedno, můžu jí jen nenávidět.
Možná ne přímo, ale ona mě naučila krást,
mysli si o tom co chceš, ale její dítě je chlast.
A to je to dítě, které nade všechno miluje,
když se k nejhoršímu schyluje, tak všeho hned lituje.
A kdo jí to žere, ať si to nechá, já mu to neberu,
po čem je mi hovno, do toho se zásadně neseru.
Ale věru, jsi moje máma, kterou rád mám nadevše - samé hovna.
To nikdy neřeknu a už nikdy nebudeš mi rovna.
A zrovna posílám ti pozdrav přímo domů.
Kam a komu, hovno komu, ale tam a tomu.
Není to člověk, pro mě je to prach obyčejná věc.
Každé tvoje slovo je jen ubohá lež a ubohý kec.
Tak říkej si co chceš, já ze stolu to stejně smetu.
A jestli se pletu tak vysvětli to celému světu.
Protože v téhle písni je hlavně pravda a upřímnost.
Pro tuhle chvíli říkám stop, už je toho dost.
Za minulost z mrtvých vstávám a najevo dávám,
že tě mám plné zuby a svou zlost rozdávám.
Nevím proč z dětství pronásledujou mě stíny,
nevím proč někteří můžou mít rodiče uplně jiný.
Možná protože chtěla jsi holku, ale měla jsi kluka a hned dva, ale ty jsi kurva co za prachy šuká!
Hahá.
REF. Jayk3m:
Teď .. přichází boží soud.
Můžeš přede mnou utéct,
ale nedokážeš zapomenout.
Zašeptej sbohem, zašeptej sbohem.
Jsem víc než stín, jsem obraz zla,
jsem synem co jsi zplodila.
Přichází boží soud, takže zavři oči,
a já se zbavim pout a teď to všechno skončím.
Klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, Bang!
INeedMoney:
Všechno skončilo a teď začínají opletačky,
musím si ulevit, tak ze sebe bliju tyto sračky.
Klidně to stopni, jestli se bojíš, neposlouchej dále,
protože ti vpálim, jak týrala si dítě malé.
Pro pana krále, tady mrcho vracím tvoje žezlo,
už konečně slezlo to, co se s tebou jen vezlo.
A máš o povinnost méně, zřejmě, ale i tak, stejně
zavírám ti dveře a tvé zasrané jméno neodchylně
zapomínám.
Už ožrala si mě úplně, ohryzala si kost.
Mě a bráchu mlátilas jen tak pro radost.
Jen pro své potěšení, eh, za to jsme ti fakt vděční,
to, co bylo, už není, vždycky jsme byli hajzli neskuteční.
Ale ty jsi dělala v privátu a brala jsi prachy za šukání,
byla jsi šlapka a brala si všechno k mání.
Je to na posrání, tohleto z mrtvých vstání
a nikdo už nezabrání tomuhle konání a rapování.
Až tvoje skonání zaručí mi klidné spaní,
nechci nic slyšet, neberu a neříkám přání,
které mám na mysli, to je jedno, žiješ jen pro sebe
pro sebe a pro chlast, smrt si už jde pro tebe.
Nikomu nepřeju a nerozdávám zkázu,
rád řekl bych ti slova mnohem tvrdšího rázu.
Ale tím se nic neřeší a minulost nevrátim,
násilí nemá cenu a tak život ti nezkrátim.
Ale všechnu špínu, věci, které neměl nikdo vědět,
pouštim do světa, protože já nemám se za co stydět.
Za to, že jsi na nás srala, pořád si nás jen bila,
za to, že pořád jsi mi opakovala, pořád si říkala,
že nic nedokážu, od malička ses mi jen smála, musela jsi nás mlátit, aby jsi nás dobře vychovala, aha.
A nevim co je táta, každej týden si měla novýho ptáka, no tak teď se podívej, co vychovala si za čuráka.
REF:
Teď .. přichází boží soud.
Můžeš přede mnou utéct,
ale nedokážeš zapomenout.
Zašeptej sbohem, zašeptej sbohem.
Jsem víc než stín, jsem obraz zla,
jsem synem co jsi zplodila.
Přichází boží soud, takže zavři oči,
a já se zbavim pout a teď to všechno skončím.
Klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, klik klak, Bang!