Můj čas ft. Mooza Hip-Hop

[Mooza]

Sedím v lavici na základní škole, přemejšlím,
jak se dostanu tam, kam cejtím, že patřím, chybí mi praxe.
Stejně beru to vážně, tak jako umírajícího kamaráda,
tam venku, řekni mi v čem život vázne?!
V ničem, vždyť je tu krásně, každej má svůj kus
bolesti i vášně a to je přesně, co dá se ovlivnit.
Minimálně zapomenout na strach,
nevidět strop a spálit na prach překážky,
který tě můžou vrátit zpět na start.
Je to beat za beatem a den za dnem, pořád jeden sen,
pořád jeden svět ve kterým pošlu ty pocity ven.
To co mi kryje záda i ten,
kterej bude čekat do tý doby dokavaď tu budou oni
a nebo do tý chvíle až to skončí, než neumřem.

Někdy mám pocit, že se u že nemá smysl ptát,
zbytečný slova přece, hudba furt musí hrát.
Čas musí bežet texty se musí psát
a proto se za svojí pravdu budu vždycky prát.
Někdy mám pocit, že se u že nemá smysl ptát,
zbytečný slova přece, hudba furt musí hrát.
Čas musí bežet texty se musí psát
a proto se za svojí pravdu budu vždycky prát.

[LA4]

Na domech lešení, v oknech divný stvoření, kyselej vzduch,
přecházím hranici a prvně vidím města ruch.
Muzeum zkázy, lekce respektu a bratrství,
panely, dvojí vrstva, šílenectví naprostý.
V pokoji zvoní pevná linka, bežím chci to vzít,
slyšim tajnej kód, přepnu, zapínám zip.
V hluboko pod zemí plní se mi všechny sny,
jsme děti noci, první narkomani týhle hry.
Ohraný kopie, kazety, mánie,
naživo diskuze, ne anonymní harpie.
Všechno se zaostřuje, dostává ten správnej tvar,
na nic se nečeká, je čas vyslat ven svůj dar.
S rukama pevně v obloze můj vděk za ten zlatej věk,
stavěnej od země až do nebe do zlatejch střech.
Poslat to dál, sledovat, jak to Mooza dá
a další energie do stroje, co funguje jak má.

Někdy mám pocit, že se u že nemá smysl ptát,
zbytečný slova přece, hudba furt musí hrát.
Čas musí bežet texty se musí psát
a proto se za svojí pravdu budu vždycky prát.
Někdy mám pocit, že se u že nemá smysl ptát,
zbytečný slova přece, hudba furt musí hrát.
Čas musí bežet texty se musí psát
a proto se za svojí pravdu budu vždycky prát.

Můj čas... můj čas... můj čas...