Pověz, co Tě rmoutí Pop

Pověz, co tě rmoutí, nemáš mi co říct,
proč mi stále zrakem uhýbáš.
Snad se něco hroutí, snad něčeho je víc,
bolíš mě a rány otvíráš.
Ty žárlíš, řekni, že žárlíš.

Prosím tě, jen zůstaň, stále stejná jsem,
dívej se, jen očima mě hlaď.
Kdo ti zavřel ústa, můžeš-li jen zraď,
zraď mě sám, pak poznáš, co je prázdný den.
Ty žárlíš, já vím, že žárlíš.

V kupce sena hledáš jehlu ztracenou
a v lásce hledáš dvířka postranní.
Nehazarduj, prosím, s důvěrou, s důvěrou,
abys mě nezranil, abys ani sebe nezranil.
Ty žárlíš, blázínku, přiznej, že žárlíš.

Nevím, jestli láska hory přenáší,
nevím, jestli křídla může dát.
Nejsem žádný anděl, pouze nesnáším,
že se můžeš cizích lidí na mě ptát.
Ty žárlíš, řekni, že žárlíš.
Já to vím, že žárlíš.