Kočičí píseň Pop

Už chůze má je tichoučká,
jsem k dotýkání měkoučká,
jsem přítulná i nesmělá
a v náručí už dospělá.
Jsem vzorná kočka domácí,
co nemá nic víc na práci
než pít a jíst
a v klíně příst
a zvednout oči kočičí,
když ji říkáš, čí čí čí.

Nás lidi si našli snad na hraní spíš,
dnešní kočka má mašl i a nepozná myš.
My známe ty televizní filmy a show
a namísto mňau řeknou koťata čau.
Naše panička vstává, když šňoupne si klíd,
a můj pán zase dává mi bikiny šít.
Pro mlsné kocoury máme tu keksy
a pro kočky košilky velmi sexy.

Mám na hraní sto klubíček,
jsem prostě číča mazlíček.
Když ofoukne mě větříček,
tak navléknou nám svetříček.
Prý všechno mám a všechno smím,
však přesto v noci tajně sním,
že jednou oknem vyskočím,
až bude mejdan kočičí.
Teď mi klidně říkej, čí čí čí.

V nás lidi si našli snad módu a cit,
dnešní kočka je šlágr a bytovej hit.
Do sta aut bude svět záhy sto koček brát,
na Koček Soirée Jean Marais bude se drát.
Micince začne zkoušet, začne zkoušet obuvník nárt,
a mourek dá si doušek, dá si doušek exportních Spárt.
A pak to zakrátko poběhne dál,
pán hlídá koťátko, kočky maj´ bál.

Ks, ks, mňau!

Půjdem na střechy domů, kočky, si hrát,
je mráz, přesto noc bude hřát, bude hřát,
bude hřát, bude hřát, bude hřát,
ať doma ústřední topení sálá!
Ne, já jsem siamskej! /reedice/
Tak to má být!