Skladba

Můj cíl

Folk

Ráno jsem se probudil, zjistil jsem, že jsem tvorem
Co má stejnej osud se svým podpisovým vzorem
Jsem uznávanej, jen když jsem stejnej jako vždycky
Není čas a místo na ňáký úpravy kosmetický
Jsem, co jsem, protože si myslím, že to jsem
Taženej vlastním patosem, svým egem unesen
Nemožnost evoluce svázala mi ruce
A podvázala chámovody
Hody, hody, hraju pořád stejný doprovody
I když k jinejm písním
Kdo to moji duši tísní?
Jsem to já, svázanej vlastníma pravidlama
Jsem státní fond na podporu zachování sebe sama
Palzím se k zítřku po kolejích svýho včerejšího dne
Jak to se mnou jenom dopadne
Chci bejt tak moc sám sebou, až nejsem vůbec nikým
Jenom jménem, na který radši zapomenem

Abych zůstal nej
Zůstávám furt stejnej
A musím hrát
Že jsem rád
Kým jsem byl
To je můj cíl

Ráno jsem se probudil, zjistil jsem, že jsem tvorem
Co si prolez až do krku svým řitním otvorem
Jsem středem svýho vesmíru a odpočívám v míru
Když ze svý esence pletu si pohřební věnce
Jsem svojí determinantou, svým obzorem
Vklíněnou do forem mejch pochybnejch a pokřivenejch norem
Jsem svůj homo faber
Řikám si: "No tak, Ondro, zaber!"

Kliknu na ikonu na netu, najdu si planetu
Až svou samotu neunesu, na ní se přenesu
Založím zcela novou kolonii Ondřejů Ládků
A naprogramuju jim život, co se vejde na pár řádků
Bez možnosti něco měnit, jen na sebe se cenit, do zrcadla se křenit
Odraz se směje odrazu odraženýmu od odrazu
Nálada je na bodě mrazu

Abych zůstal nej
Zůstávám furt stejnej
A musím hrát
Že jsem rád
Kým jsem byl
To je můj cíl

Tak vezmi mý touhy a upleť z nich bič
I když zapráskáš, bude to pryč
Když ideály se pálí necítím ten dým
Co stoupá z hranice od svědomím mým
Ruku mi dej, já vezmu si prst
Stačí mi málo, jen malej kus
Nač bych měl růst, když mi půst zaručí
Že jsem intenzivně populární, prostě In

Jsem v prdeli, založenej do análu
Nejsem nic jinýho než návod ke čtení manuálu
Výsledek genetický desinformace
Vzniklej stálým působením adorace vlastní práce
Jenže v tomhle světě samjch Ondřejů
Si ruce těžko ohřeju, těžko pookřeju
Vnitřní samota si mě na prst namotá
Ráno se budím s otázkou? "Kam jsem to dotáh?"