Skladba
1.
Vracim se tam, kde jsem se narodil, sídliště prolezlé krysama.
Cítíš ten tlak na plicích nedá se dýchat, to je Ostrava!
Kdysi to byla tráva, byl jsem fracek bez zábran,
hloupé děcko, malej fakan, chlapeček s periferiemi v uších Landa.
A stále makal, nechtěl jsem skončit jako oni ty smažky,
na ulici prázdný těla, černý duše, co ti daly drogy.
Neber to špatně, chápu, že se to stává prostě,
na lžíci další dávka, není to lehký, bože.
a ty sliby, co jsi dal doma už asi nesplníš, je pozdě,
vypadáš jinak, změna váhy, změna rysů, topíš se v hovnech.
Tě to nakonec sejme, jenže je to tak dávno.
Osud tě nechá ležet, přikryje černou plachtou.
R. [2x]
Jsi ledová
Jseš jed, kterej ti zastaví srdce!
Jsi ledová
Jseš nůž, kterej ti jede po hrdle!
Jsi ledová
Jseš krev, která ti teče po ruce!
Jsi ledová
Jseš město nesplněných tužeb.
2.
Dalas mi sny, ale sebrala naději,
i přes ten vztek na tebe od tebe nechci odejít.
Ty betonová kurvo, jsem ti věrný,
i když máš tisíce jiných zmrdů v sobě jsem jeden z nich.
Dalas mi jizvy, vzpomínky, štěstí, nenávist, deprese, kopačky, pěsti.
Naučila jsi mě jebat autority, dalas mi hrdost, lidem nelezu do řiti.
Jsi má jediná láska, přitom nepřítel jedna,
ukázalas mi stromy ze které jsem se sebral. (???)
Tolikrát jsem se chtěl zády otočit,
vim že dnes ani zítra tento příběh nekončí.
Vim, že ke mně nic necítíš, nemáš city,
tvoří tě bloky, beton, smog a cihly,
jsou v tobě stovky lidí, co mě nenávidí,
jsou v tobě stovky lidí, které vždy rád uvidím.
Jsi ledová, chladná a nebo to vnímám jenom já sám, je to placebo.
Nejsem jediný, co dopadl na tvůj beton,
budeš navždy v mém srdci, dokud nezbyde jen skeleton.
Navždy v srdci mé rodné město,
ten chlad co mám v sobě je spjatý s tebou.
Navždy v tvých ulicích budu i přes to všechno,
v čem mi ničíš můj život.
R. [2x]
Jsi ledová
Jseš jed, kterej ti zastaví srdce!
Jsi ledová
Jseš nůž, kterej ti jede po hrdle!
Jsi ledová
Jseš krev, která ti teče po ruce!
Jsi ledová
Jseš město nesplněných tužeb.
Jsi ledová...